Návrh rozpočtu je podle ekonomů jen prvním náznakem snahy o konsolidaci financí

Vláda Petra Fialy (ODS) schválila návrh státního rozpočtu se schodkem 280 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu budou 1 613,2 miliardy korun a výdaje 1 893,2 miliardy korun. Rozpočet počítá s úsporami, které ministerstvo financí vyčíslilo na 76,6 miliardy korun. Úspory ve výdajích se týkají například provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku. Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje ministerstvo financí využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení, na kompenzace pro podnikatele nebo na zvýšené úroky státního dluhu.

"Schválení rozpočtu se schodkem téměř o 100 miliard korun nižším, než navrhovala vláda Andreje Babiše, potvrzuje názory, že byl původní rozpočet navržen neúsporně. Nalezení úspor za existujícího stavu legislativy bylo prvním nutným krokem k ozdravění veřejných financí. Je ale třeba varovat před iluzí, že si tímto krokem již vláda odpracovala, co měla. Některé zdroje plánovaného snížení schodku jsou dočasné, nebo dokonce fiktivní," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj až další fáze snižování schodku může veřejné finance přiblížit dlouhodobé udržitelnosti. "Takové snižování se ale už neobejde bez legislativních změn, které zvýší sazby některých daní, nebo sníží mandatorní výdaje," dodal.

I pro Národní rozpočtovou radu je návrh rozpočtu prvním signálem, že směr, který nabraly veřejné finance od roku 2018, je neudržitelný. Pozitivně rada vnímá úspory ve výdajích i to, že rozpočet oproti původnímu návrhu necílí na plné využití výdajového rámce státního rozpočtu a ponechává si rezervu zhruba 100 miliard korun.

Rada ale zároveň upozornila stejně jako u minulé vlády, že rozpočet počítá i dosud s neschválenými opatřeními, například se snížením plateb za státní pojištěnce. Novelu zákona by vláda měla podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) projednat ve středu. Pro budoucí konsolidaci je podle rady problematické i nahrazování některých snížených výdajů čerpáním nároků z nespotřebovaných výdajů. "Poslední roky nám mimo jiné ukázaly, jak velký vliv může mít fiskální politika na inflaci, a doufáme, že nejen tímto návrhem rozpočtu, ale především v dalších letech, začne fiskální politika opět plnit svou stabilizační funkci," uvedla předsedkyně rady Eva Zamrazilová.

Vláda podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka splnila svůj slib, i když některé škrty jsou jen odkladem nezbytných investic. Navíc vládě podle něj výrazně pomáhá inflace i oživení ekonomiky, které zvyšují daňové příjmy. "Jde jen o první krok nezbytné konsolidace veřejných financí. Další budou muset být razantnější a strukturované tak, aby reflektovaly priority podle vládního programu a zároveň co nejméně negativně ovlivnily ekonomiku. Nebude to jednoduché správně vymyslet a ještě těžší to realizovat," uvedl.

Podle analytika z České spořitelny Michala Skořepy je přístup současné vlády ve srovnání s předchozí vládou lepší v tom, že už nedochází k vytváření nových výdajů, které nejsou kryty rozpočtovými příjmy. "Celkový deficit ve výši 280 miliard korun není v současné situaci nijak katastrofální, české veřejné finance zůstávají v prozatím uspokojivém stavu, dlouhodobější výhled je však i nadále zatížen hrozbou hlubokých deficitů v důsledku stárnutí populace," upozornil. Podle něj je v pořádku zmrazení plateb za státní pojištěnce na úrovni loňska. Správné je podle něj také škrtání investic, pokud nejsou dobře připraveny. Naopak za nešťastné například považuje rozhodnutí vlády nepokračovat v rychlém růstu platů učitelů.

"Návrh hodnotím jako krok správným směrem, i s přihlédnutím na relativně krátký čas na vypracování po podzimních volbách. Spíše než detaily nastavení parametrů rozpočtu mi přijde důležitější, že se jedná o impuls k nastolení trendu udržitelnosti rozpočtu do let následujících. Na systémové úpravy, třeba změny v zákonech, bude potom prostor v budoucnu. Pozitivně lze hodnotit, že i přes navýšení příjmů návrh současně obsahuje i snižování výdajů," uvedl i analytik z Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Z politického hlediska je nový návrh podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy do značné míry nutností. "Vláda nejen musela učinit zásadní krok k naplnění svého klíčového slibu, chtěla-li si uchovat věrohodnost v očích veřejnosti, zároveň potřebovala symbolicky přetnout Babišovu éru, charakteristickou historicky rekordními a zcela bezpříkladnými deficity," uvedl.

Nyní se hospodaření státu řídí takzvaným rozpočtovým provizoriem, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že Sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) jej navrhla se schodkem 376,6 miliardy korun. Nová vláda ale deklarovala, že chce vypracovat návrh se schodkem pod 300 miliard korun.

Zdroj: ČTK