ECB na konci měsíce přestane kupovat aktiva, sazby poprvé zvýší zřejmě v červenci

Základní úroková sazba ECB zůstává na nule a depozitní čtvrt procenta pod ní. "Pokud inflace ve střednědobém výhledu přetrvá nebo se výhled ještě zhorší, bude na zářijovém zasedání namístě výraznější zvýšení," stojí mimo jiné v zápisu ze zasedání. Analytici nejčastěji hovoří o zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu v červenci a o půl procentního bodu v září.

"Rada guvernérů ECB předpokládá, že cesta postupného, ale zřetelného zvyšování úrokových sazeb bude dostatečná," uvedla dále banka. "Vysoká inflace je zásadní problém pro nás všechny. Rada guvernérů zajistí, že se inflace ve střednědobém výhledu vrátí k dvouprocentnímu cíli," dodala.

ECB na konci měsíce přestane s kupováním aktiv, bude ale pokračovat v reinvestování prostředků získávaných z maturujících dluhopisů nakoupených v rámci APP (Asset Purchase Programme). Předpokládá přitom, že tak bude činit i delší dobu po začátku zvyšování sazeb. Prostředky získávané z maturujících aktiv nakoupených v rámci krizového PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme) plánuje reinvestovat nejméně do konce roku 2024. Upozornila ale, že peníze hodlá využívat takovým způsobem, aby se vyhnula kolizi se zamýšlenými cíli měnové politiky.

ECB - základní a depozitní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

Profesor ekonomie na University of Chicago Randall Kroszner v rozhovoru pro finanční televizi CNBC upozornil, že ECB by v případě nečinnosti riskovala, že se inflační očekávání v eurozóně zcela "utrhnou". "Pokud by ECB se zvyšováním sazeb brzy nezačala, vystavovala by se riziku, že v budoucnu bude muset měnovou politiku utahovat o to razantněji a s o to většími dopady na hospodářský vývoj," zdůraznil.

Nová prognóza: HDP eurozóny letos stoupne o 2,8 %, inflace dosáhne 6,8 %

Podle aktualizované makroekonomické prognózy ECB letos inflace v eurozóně dosáhne 6,8 % (březnová prognóza: 5,1 %), už příští rok by ovšem růst cen měl zpomalit na 3,5 % (březnová prognóza: 2,1 %) a v roce 2024 by měla inflace klesnout na 2,1 % (březnová prognóza: 1,9 %). Inflace bez zahrnutí cen potravin a energií by měla v eurozóně letos činit 3,3 %, příští rok 2,8 % a v roce 2024 by měla klesnout na 2,3 %.

ECB - predikce vývoje inflace v eurozóně, zdroj: ECB

Růst ekonomiky eurozóny nyní ECB odhaduje pro letošní rok na 2,8 % (březnová prognóza: 3,7 %) a pro roky 2023 a 2024 na 2,1 % (březnová prognóza: 2,8 %, respektive 1,6 %).

ECB - predikce vývoje HDP eurozóny, zdroj: ECB

V letošním prvním čtvrtletí ekonomika eurozóny stoupla proti předchozímu kvartálu o 0,6 %, v posledním loňském čtvrtletí se HDP zemí platících eurem zvýšil mezikvartálně o 0,2 %. Meziroční růst ekonomiky v prvním čtvrtletí dosáhl 5,4 %, hlavní podíl na expanzi hospodářství měly tvorba fixního kapitálu a obchod.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu podle prvního odhadu ECB z konce měsíce zrychlil na 8,1 % ze 7,4 % v dubnu. Inflace v zemích používajících euro se tak vyšplhala na další rekord. Nejvýrazněji se zvýšily ceny energií.

Lagardeová: Zajistíme řádnou transmisi měnové politiky, fragmentaci eurozóny nedopustíme

Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci po červnovém zasedání řekla, že ECB upraví dosavadní nástroje a v případě nutnosti zavede nové, aby na trhu státních dluhopisů v eurozóně zabránila fragmentaci. Když totiž začalo být zřejmé, že se ECB chystá opustit kvantitativní uvolňování, tedy nákupy dluhopisů a dalších aktiv, rozdíl mezi výnosem desetiletých dluhopisů vlád Itálie a Německa se začal rozšiřovat a začátkem tohoto týdne přesáhl 200 bazických bodů.

Německo je považováno za nejbezpečnější zemi eurozóny z pohledu kvality státních dluhopisů, naopak Itálie reprezentuje zranitelné jižní křídlo eurozóny. Růst úrokových sazeb dolehne především na nejzadluženější státy, jako jsou právě Itálie nebo Řecko, Lagardeová nicméně slibuje, že ECB zajistí řádnou transmisi měnové politiky.

"Pokud to bude nutné, jak už jsme to v minulosti dostatečně ukázali, nasadíme buď existující nástroje, které upravíme, anebo nástroje nové, které budeme mít k dispozici," řekla šéfka ECB. "Jsme však odhodláni - skutečně odhodláni - zajistit řádnou transmisi naší měnové politiky, a v důsledku tak zabránit fragmentaci do té míry, aby tuto transmisi neohrozila," dodala.

Ostatní centrální banky už také začaly úrokové sazby kvůli inflaci zvyšovat. Americká centrální banka má základní úrok v pásmu 0,75 až 1,00 % a očekává se, že v jeho zvyšování bude pokračovat. Britská centrální banka má základní úrok na jednom procentu a očekává se, že příští týden jej zvýší na 1,25 %. Mnohem výrazněji zvyšují sazby centrální banky ve střední Evropě, v České republice je základní úrok na 5,75 % a trh počítá s jeho zvýšením nad 6 %. V Polsku je úrok na 6 %, v Maďarsku na 5,9 %.

Zdroj: ECB, ČTK