Na evropských burzách ve čtvrtek převládl strach z hospodářské recese, krvácely především banky a automobilky

Celoevropský index STOXX Europe 600 oslabil o 0,82 % na 402,40 bodu, německý DAX klesl o 1,76 % na 12 912,59 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,97 % na 7 020,45 bodu a francouzský CAC 40 pozbyl 0,56 % na 5 883,33 bodu.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v červnu prudce zpomalil, příčinou je zejména růst cen. Spotřebitelé kvůli obavám z vysokých účtů v důsledku inflace častěji zůstávají doma a více šetří. Souhrnný index nákupních manažerů S&P Global, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je měřítkem celkového zdraví ekonomiky, podle předběžných údajů klesl na 51,9 bodu z květnové hodnoty 54,8 bodu. Analytici čekali, že klesne jen na 54 bodů. Indikátor je teď nejníže od loňského února. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem expanze aktivity a pásmem její kontrakce.
• Ruská federace odeslala úroky ze dvou emisí dolarových eurobondů. Zaplatila v rublech a tím považuje závazky vůči věřitelům za splněné. Oznámilo to ve čtvrtek ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Rusko odeslalo do centrálního depozitáře 12,51 miliardy rublů, což odpovídá částce 234,5 milionu dolarů, uvedla agentura Reuters.
• Automobilka BMW zahájila výrobu ve svém novém závodě v Číně, do něhož investovala 15 miliard jüanů (52,4 miliardy Kč). Německý výrobce aut díky nové továrně zrychlí výrobu elektromobilů.
• Americká společnost Nike, která je největším výrobcem sportovního oblečení na světě, se rozhodla zcela opustit ruský trh. Firma ve čtvrtek uvedla, že znovuotevření svých ruských obchodů neplánuje. Podnik už na začátku března pozastavil provoz svých ruských obchodů v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
• Evropská komise začala zkoumat plán maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, která se chystá převzít slovinské aktivity rakouské společnosti OMV. Komise v EU mimo jiné plní roli antimonopolního úřadu a obává se, že by transakce mohla poškodit hospodářskou soutěž.
• Šéf německé opozice Friedrich Merz nevylučuje, že Německu kvůli následkům ruské invaze na Ukrajině hrozí recese. Doporučuje také zvážit prodloužení chodu zbývajících tří německých jaderných elektráren, které letos země plánuje definitivně odstavit. Merz, který je předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU) a šéfem poslanců konzervativní unie CDU/CSU, to řekl v rozhovoru se zahraničními novináři.
• Norská centrální banka ve čtvrtek překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,25 %. Jde o nejvýraznější zvýšení sazby od roku 2002, které je zároveň dvojnásobné proti očekávání většiny analytiků. Kvůli inflaci banka očekává další zvýšení základní sazby v srpnu, zároveň zhoršila výhled růstu norské ekonomiky.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026