Americká ekonomika vytvořila v červenci výrazně více pracovních míst, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti klesla na 3,5 %

V soukromém sektoru vzniklo v červenci 471 tisíc míst po přírůstku asi 404 tisíc míst v červnu (revidováno z 381 tisíc), očekával se vznik jen přibližně 230 tisíc míst. Zpracovatelský sektor ohlásil vznik asi 30 tisíc míst (odhad: +17 tisíc, červen: +27 tisíc) a vládní sektor zaznamenal přírůstek asi 57 tisíc míst (červen: -6 tisíc).

Poptávka po pracovní síle se snížila v odvětvích citlivých na úrokové sazby, jako je například maloobchod. Letecké společnosti a restaurace naopak nemohou najít dostatek pracovníků.

Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, klesla o desetinu procentního bodu na 62,1 %. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu i ty, kteří už hledání práce vzdali, a také ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, zůstala na 6,7 %.

Průměrná hodinová mzda v červenci meziročně vzrostla o 5,2 %, čekal se růst o 4,9 % po zvýšení o 5,2 % v červnu (revidováno z +5,1 %). Proti červnu mzda v červenci stoupla o 0,5 % (odhad: +0,3 %), v červnu se meziměsíčně zvýšila o 0,4 % (revidováno z +0,3 %).

Americký HDP v druhém čtvrtletí klesl anualizovaně o 0,9 %, inflace v červnu stoupla na 9,1 %

Americká ekonomika v druhém čtvrtletí v přepočtu na celý rok podle předběžné zprávy ministerstva obchodu klesla o 0,9 % Největší ekonomika světa vykázala pokles druhé čtvrtletí za sebou, v prvním kvartálu se hrubý domácí produkt USA snížil o 1,6 %, technicky jsou tak Spojené státy v hospodářské recesi. Pokles HDP ve dvou čtvrtletích za sebou splňuje obvyklou definici hospodářské recese, není ale jejím definitivním ukazatelem. V USA určuje začátek a konec recese výbor Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER). Ten recesi definuje jako "výrazný pokles ekonomické aktivity po celé zemi, který trvá déle než několik měsíců a je běžným způsobem viditelný ve výrobě, zaměstnanosti, reálných příjmech a dalších indikátorech".

Data z amerického trhu práce za červenec jsou podle analytiků prozatím nejvýraznějším důkazem toho, že americké hospodářství se v posledním čtvrtletí do recese nedostalo. Analytici mají za to, že americká centrální banka na aktuální statistiku zareaguje dalším zvýšením základní úrokové sazby.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech pak v červnu zrychlil na 9,1 % z květnových 8,6 %. Míra inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od listopadu 1981. Inflaci v USA tlačí vzhůru zejména růst cen energií a potravin. Index cen energií se v červnu meziročně zvýšil o 41,6 %, index cen potravin pak vzrostl o 10,4 %. Jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny potravin a energií, dosáhla meziročně 5,9 % po květnových 6 % (odhad: 5,8 %) a meziměsíčně jádrové ceny stouply o 0,7 % po zvýšení o 0,6 % v předchozím měsíci (odhad: 0,6 %).

Zdroj: ČTK, CNBC, Trading Economics