Nezaměstnanost v ČR v srpnu vzrostla na 3,4 % z červencových 3,3 %

"V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezónní práce," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.

Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.

Po dobu války na Ukrajině se na úřadech práce zaregistrovalo 20 379 cizinců pod dočasnou ochranou. Úřad jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů českého jazyka. "Právě jazyková bariéra je jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí," podotkl Najmon. Ukrajinci pracují nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě.

Vedle vývoje konfliktu na Ukrajině bude v příštích měsících situaci na trhu práce podle ÚP ČR ovlivňovat také aktuální epidemická situace a projeví se i dopady energetické krize na zaměstnavatele. V srpnu se už v menší míře začali do evidence uchazečů o zaměstnání hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl na konci prázdnin v Ústeckém kraji, a to 5,2 %. Následoval Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 4,9 %. Naopak v Pardubickém a Jihočeském kraji byla nezaměstnanost shodně 2,5 %, nejnižší v ČR.

Mezi jednotlivými okresy je na tom nejlépe Praha-východ s mírou nezaměstnanosti 1,4 %. Pod dvě procenta se dostaly ještě okresy Pelhřimov, Benešov, Praha-západ, Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou. Na opačném konci tabulky je Karvinsko, kde je podíl nezaměstnaných 8,2 %. Následují Mostecko s nezaměstnaností 6,7 % a Chomutovsko s 6,1 %.

Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání. U více než 70 % volných míst poptávají zaměstnavatelé uchazeče se základním či nižším vzděláním. Hledají například dělníky pro výstavbu budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, ostatní pomocné pracovníky ve výrobě, zedníky, kamnáře a dlaždiče nebo montážní dělníky mechanických zařízení a kuchaře. Zájem je stále i o sezónní pracovníky v zemědělství, zahradnictví nebo v lesnictví.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v srpnu 43,6 roku, loni to bylo 43,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Průměrná délka evidence na úřadech práce se ve srovnání s červencem zkrátila o 19 dní na 495 dní.

V srpnu se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 42 324 lidí, meziměsíčně o 7 478 více. Nejvíce lidí do evidence přibylo z Prahy a středních Čech, v obou případech jich bylo více než 5 500. O zprostředkování zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí například z oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu, z oblasti veřejné správy, zdravotní péče, výroby motorových vozidel nebo výroby potravinářských výrobků.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 78 960 lidí, což je 31,4 % všech uchazečů o zaměstnání. V průměru pobírali 9 928 korun měsíčně. Podporu do 4 500 korun dostávalo 16 664 nezaměstnaných. Maximální výši podpory, tedy 21 488 korun, pak ÚP ČR vyplácel 3 654 uchazečům o zaměstnání.

Zdroj: ČTK