Ministerstvo financí navrhne daň 60 % z mimořádných zisků pro banky, rafinerie a těžaře

Od daně si slibuje přínos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun. Dopad daně proti vysokým cenám energií v uvedených letech očekává celkově rozpočtově neutrální.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a Stanjurova předchůdkyně v čele ministerstva Schillerová se ve čtvrtek odpoledne s ministrem sešla, aby jí návrh daně představil. "Myslím si, že jsem dostala na spoustu otázek odpovědi," řekla. Protože však návrh ve čtvrtek viděla poprvé, potřebuje ho nejprve prostudovat, a to v řádu dnů. Poté sdělí Stanjurovi nejen své připomínky, ale i způsob, jak by se mohl návrh ve sněmovně projednávat. Zda půjde o nový zákon, nebo o pozměňovací návrh k už projednávané předloze. "Ocenila jsem tu schůzku, kdy pan ministr přišel a prezentoval zákon z dílny ministerstva financí pod jeho vedením," dodala.

Ve sněmovně je před druhým čtením balík daňových změn, který kromě jiného zvyšuje práh pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty na dva miliony korun. Zasahuje i do dalších zákonů, včetně zákona o daních z příjmů. Jednou z možností je, že by poslanci vložili vládní návrh právě do něj jako pozměňovací návrh. Nejbližší řádná schůze sněmovny začne příští týden.

Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023 až 2025, už příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy ze zvláštní daně díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu už v příštím roce, dodal ministr.

Návrh je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy. "Válka na Ukrajině generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemohou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin," uvedl Stanjura.

V bankovním sektoru takzvaná windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok. U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než dvě miliardy korun ročně, bude se na jeho společnosti s činností v daných oblastech tato daň aplikovat. "Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středně velkým podnikům. Posuzováním celých holdingů v energetice chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem," uvedl Stanjura. V petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají podle něj nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.

Návrh Evropské komise explicitně hovoří o zavedení této daně v sektoru energetiky a těžbě, zpracování a distribuce fosilních paliv a jejich produktů. Národní vlády mají možnost doplnit si vlastní mimořádnou daň o další obory ekonomiky podle vlastního uvážení. "My jsme se rozhodli zapojit také bankovnictví. Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost i v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB. Výhodné úročení ale už tolik nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají," upozornil Stanjura.

Evropská komise doporučila členským zemím EU určitou formu mimořádného zdanění zisků dočasně zavést v březnu 2022. Podle aktuálního nařízení Evropské komise pak mají windfall tax nebo ekvivalentní opatření zavést všechny členské státy. Některé země v čele s Itálií a Španělskem tak podle MF už učinily a například Německo, Rakousko či Belgie zavedení daně aktivně připravují. Mimořádné daně jsou uvalovány na energetický průmysl a odvětví ropy a zemního plynu, v některých státech platí i pro bankovní sektor.

"Návrh mimořádné daně s 60% sazbou pro banky je v souladu s dřívějšími informacemi. V této podobě a na základě IFRS údajů hospodaření i našich odhadů pro Komerční banku a Monetu odhadujeme v případě Komerční banky dopad na čistý zisk (na základě našich odhadů) pro roky 2023-2025 mezi 1 % a 11 %. Na základě konsensuálních odhadů by očekávané snížení bylo zhruba o 5 %. U Monety očekáváme, že zisky porostou v letech 2023-2025 výrazněji, a tudíž by byl větší také daňový efekt mimořádné daně. Odhadujeme jej na 9-12,5 %. Při použití konsenzuálních čísel by byl dopad o něco nižší. Při současných snížených úrovních cen akcií Komerční banky a Monety se negativní dopad dodatečného zdanění do ziskovosti firem jeví již započítaný," napsal analytik Thomas Unger z Erste.

"Odhad výše kombinované dodatečné daně pro energetiku 65 miliard Kč od Ministerstva financí vypadá na první pohled relativně přijatelně. V roce 2023 očekáváme nárůst zisku před zdaněním ČEZ bez nových regulačních zásahů o 58 miliard Kč, což se rovná 90 % očekávaných příjmů ministerstva z této daně. Podíl ČEZ na české výrobě elektřiny je asi 65 %, ale podíl na zisku je vzhledem ke struktuře výroby mnohem větší. Za předpokladu, že ČEZ by se na dani z tržeb ve výši 15 miliard Kč podílel 90 %, dojdeme v roce 2023 k 93% podílu ČEZ na očekávaném výběru z mimořádných daní ve výši 46,1 miliardy Kč. To by vedlo ke snížení našich odhadů čistého zisku ze 75,9 miliardy Kč na 52,9 miliardy Kč pro rok 2023 (implikované ocenění akcií P/E 9,5). Naše odhady pro rok 2024 by při předpokladu růstu základny čtyřletého průměru EBT pro výpočet klesly pouze z 88,5 miliardy Kč na 84,1 miliardy Kč (P/E 6). V roce 2025 bychom pak vzhledem k vysokému čtyřletému průměru EBT neočekávali žádnou mimořádnou daň. Dopad proti našim původním odhadům by tak byl v letech 2023-2024 'pouze' 27,4 miliardy Kč (51 Kč na akcii). Tento potenciální dopad se tak zdá být v ceně akcií více než započítán," uvedl analytik Petr Bártek z České spořitelny.

Zdroj: ČTK