Americká ekonomika v září vytvořila 263 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti klesla na 3,5 %

V ekonomice Spojených států mimo zemědělství v září vzniklo 263 tisíc pracovních míst. Analytici čekali přírůstek asi 250 tisíc míst po vzniku přibližně 315 tisíc míst v srpnu. Míra nezaměstnanosti se v září proti srpnu snížila o dvě desetiny procentního bodu na 3,5 %. Data zveřejnilo v pátek americké ministerstvo práce.
V soukromém sektoru vzniklo v září 288 tisíc míst po přírůstku asi 275 tisíc míst v srpnu (revidováno z 308 tisíc), očekával se vznik přibližně 265 tisíc míst. Zpracovatelský sektor ohlásil za září vznik asi 22 tisíc míst (odhad: +19 tisíc, srpen: +27 tisíc), vládní sektor naopak zaznamenal úbytek asi 25 tisíc míst (srpen: +40 tisíc).
Zářijový přírůstek pracovních míst byl nejslabší od loňského dubna. "Ačkoli je zpráva slabší než údaje z předchozího měsíce, trh práce zůstává relativně silný," uvedl analytik Richard Flynn ze společnosti Charles Schwab. Podle amerického prezidenta Joea Bidena jsou údaje z trhu práce za září "povzbudivou známkou" přechodu ekonomiky ke stabilnímu růstu.
Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, klesla o desetinu procentního bodu na 62,3 %. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu i ty, kteří už hledání práce vzdali, a také ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, klesla na 6,7 % ze 7 %.
Průměrná hodinová mzda v září meziročně vzrostla o 5 %, čekal se růst o 5,1 % po zvýšení o 5,2 % v srpnu. Proti srpnu mzda v září stoupla o 0,3 % (odhad: +0,3 %), v srpnu se meziměsíčně zvýšila rovněž o 0,3 %.
Podle středečních dat agentury ADP v soukromém sektoru v USA v září získalo práci asi 208 tisíc lidí. Po srpnovém přírůstku 185 tisíc míst čekali analytici nárůst počtu zaměstnaných o 200 tisíc.
Údaje z trhu práce signalizují, že americká centrální banka bude pokračovat v razantním zvyšování úrokových sazeb, kterým se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Na zářijovém zasedání Fed potřetí v řadě zvýšil úrokové sazby o 0,75 procentního bodu, jeho základní úrok se tak posunul do pásma 3,00 až 3,25 %.
"Fed dává čím dál jasněji najevo, že cenou za návrat k nižší inflaci může být výrazná slabost hospodářství. Jak se bude zvyšování úroků v příštích měsících promítat do reálné ekonomiky, mohl by trh práce dále ochabovat," upozornil Richard Flynn.
Americký HDP v druhém čtvrtletí anualizovaně klesl o 0,6 %, inflace se v srpnu snížila na 8,3 %
Americká ekonomika v druhém čtvrtletí klesla v přepočtu na celý rok o 0,6 %. V prvním čtvrtletí největší ekonomika světa zaznamenala v přepočtu na celý rok propad o 1,6 %. Dvě čtvrtletí poklesu za sebou se obvykle považují za technickou recesi, není to ale její definitivní ukazatel. Za méně výrazným poklesem v druhém čtvrtletí ve srovnání s prvním kvartálem je oživení vývozu a zrychlení spotřebitelských výdajů.
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v srpnu kleslo na 8,3 % z červencové hodnoty 8,5 %. Ke zmírnění inflace přispěly především pokles cen benzinu a levnější ojetá auta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 %, v červenci zůstaly beze změny. Míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, v srpnu vzrostla na 6,3 % z červencových 5,9 %. Analytici čekali, že vystoupí na 6,1 %. Meziměsíčně pak jádrové ceny stouply o 0,6 %.
Zdroj: ČTK, CNBC, Trading Economics