Výbor doporučil schválit základní údaje rozpočtu se schodkem 295 miliard korun

Vláda o návrhu uvádí, že jde o rozpočet ve znamení pokračujících nejistot. Má dva základní cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Rozpočet počítá například s penězi na navýšení důchodů, sociálních dávek i na kompenzace kvůli zastropování cen elektřiny a plynu. Předpokládá také, že lidé zřejmě omezí nákupy cigaret a alkoholu.

Rozpočet počítá také s příjmy z nové daně z neočekávaných zisků, takzvanou windfall tax, která ještě ani není schválena. Součástí těchto příjmů má být i odvod z nadlimitních příjmů z prodeje elektřiny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k této dani před uvedl, že byl v poslední době zahrnut komentáři na téma, jak je protizákonné zahrnout do rozpočtu příjmy z dosud neschválené daně. Prohlásil, že v zákoně o rozpočtových pravidlech nic takového nenašel. Pokud by se daň nepodařilo schválit, pak by byl deficit o 100 miliard korun vyšší, konstatoval. Domnívá se ale, že až se bude rozpočet schvalovat ve třetím čtení, bude už tato nová daň schválena. Sněmovna by mohla rozpočet schvalovat nejspíš 30. listopadu.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) však zopakovala, že ministr nemůže počítat s příjmy, které nemá podložené legislativou. Touto logikou by si každý ministr financí mohl dát do návrhu rozpočtu, co by chtěl, podotkla.

Celkové investiční výdaje rozpočtu mají vzrůst na 203 miliard korun. Výdaje ministerstva obrany mají činit 111,8 miliardy korun. Stanjura řekl, vláda postupuje ve spolupráci s ministerstvem obrany tak, že ministerstvu poskytuje pouze tolik peněz, které je armáda schopna investovat. Je to podle něj poctivější, než dát armádě vyšší částku a pak ji na konci roku převádět do dalšího období. Poukazoval i na to, že dodací lhůty u zbraňových systémů jsou dlouhé a u velkých modernizačních aktivit může být dodací lhůta až osm let.

Člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel k návrhu rozpočtu řekl mimo jiné, že rada si je vědomá současné složité situace. Rozpočet je podle něj mírně expanzivní a dlouhodobý výhled v tom změnu nepřináší. Zvyšují se některé strukturální výdaje, které s krizí nesouvisí. Jako příklad uvedl takzvané výchovné, tedy příspěvek 500 korun starobním důchodcům za vychované dítě. Pozastavil se i nad tím, že jsou navýšeny příjmy z některých daní proti hodnotám, které posuzoval výbor pro rozpočtové prognózy na konci srpna, když ministerstvo nemá novou predikci.

Stanjura také informoval, že už nepočítá s tím, že by Státní fond dopravní infrastruktury vydával dluhopisy, aby získal peníze. Podle dřívějších záměrů měl takto získat část peněz a k tomu měla Národní rozpočtová rada výhrady. Místo toho si ministerstvo půjčí peníze od Evropské investiční banky (EIB) za podmínky, že to bude výhodnější, než kdyby stát vydal dluhopisy. Popsal, že partnerem pro EIB by bylo ministerstvo financí, které by pak peníze poskytlo fondu dopravy.

Zdroj: ČTK