Evropské akcie se v pátek na směru neshodly, v týdenním horizontu hlavní indexy stouply

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,62 % na 396,29 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,37 % na 6 969,73 bodu, německý DAX se snížil o 0,29 % na 12 730,90 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,85 % na 6 035,39 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zlevnily akcie společností THG (-10,15 %), adidas (-9,53 %) nebo Delivery Hero (-6,78 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Huhtamaki  (+7,12 %), Nordic Semiconductor (+4,91 %) či Deliveroo (+3,51 %).

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 stoupl o 1,27 %, FTSE 100 přidal 1,62 %, DAX se zvýšil o 2,36 % a CAC 40 zpevnil o 1,74 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Maďarsko si na čtvrtečním summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést Evropská unie. V pátek to oznámil maďarský premiér Viktor Orbán. Znamená to, že Maďarsko bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom. Uvedla to agentura Reuters.
• Evropská komise letos na jaře varovala německou spolkovou vládu před snahou čínské státní rejdařské společnosti Cosco koupit podíl v hamburském přístavu. V pátek to napsal německý list Handelsblatt s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený se záležitostí. Komise upozorňovala, že do rukou čínských úřadů by se mohly dostat citlivé informace o provozu přístavu.
• Německá ekonomika se zřejmě nachází na prahu recese. Hospodářský růst podkopává přetrvávající vysoká inflace i nejistota kolem dodávek a cen energií. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou v pátek zveřejnila německá centrální banka. Vysoké náklady na energie by podle zprávy mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů.
• Vládní dluh členských zemí Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 % hrubého domácího produktu z 87,5 % v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí EU.
• Evropská unie nesmí být ve vztahu k Číně naivní, ale měla by se zároveň vyvarovat permanentní konfrontace. Po jednání prezidentů a premiérů členských zemí to prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Řada unijních lídrů v pátek volala po ráznějším přístupu vůči Pekingu, na konkrétních závěrech se ale summit neshodl. Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o přehodnocení obchodních vztahů, český premiér Petr Fiala o ukončení nezdravé závislosti. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové bude pro evropský blok klíčová nezávislost na čínských technologiích a surovinách, zejména polovodičích.
• Spojené království: Maloobchodní tržby v září meziročně klesly o 6,9 % (odhad: -5 %, srpen: -5,6 %) a meziměsíčně o 1,4 % (odhad: -0,5 %, srpen: -1,7 %). Bez započtení prodejů pohonných hmot maloobchodní tržby meziročně klesly o 6,2 % (odhad: -4,1 %, srpen: -5,3 %) a meziměsíčně se snížily o 1,5 % (odhad: -0,3 %, srpen: -1,7 %).
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v říjnu podle předběžných dat stoupl na -27,6 bodu (odhad: -30 bodů, září: -28,8 bodu).

Výsledková sezóna

• Francouzská automobilka Renault zvýšila v třetím čtvrtletí tržby meziročně o pětinu na 9,8 miliardy eur. Firma těžila z toho, že prodávala svá vozidla dráž. V páteční tiskové zprávě také potvrdila celoroční výhled.
• Provozní zisk švédské společnosti Husqvarna, která je největším výrobcem motorové zahradní techniky na světě, se v třetím čtvrtletí meziročně propadl o 40 % na 555 milionů švédských korun (zhruba 1,2 miliardy Kč). Firma v pátek rovněž oznámila, že provede restrukturalizaci svých aktivit a zruší zhruba tisíc pracovních míst. Husqvarna v současnosti zaměstnává kolem 14 000 lidí.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Britská společnost BP koupí zhruba za 4,1 miliardy USD včetně dluhu amerického producenta obnovitelného zemního plynu (RNG) Archaea Energy. Britský podnik v pondělí uvedl, že akvizice je dalším krokem v jeho expanzi do oblasti nízkouhlíkových paliv.
• Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to v pondělí nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení dále pokračovala v růstu vůči dolaru. Výnosy vládních dluhopisů naopak dále oslabují.
• Rozhodnutí o umístění nové továrny na baterie do elektromobilů skupiny Volkswagen, o které se uchází i Česko, by mohlo na úrovni koncernu Volkswagen padnout do konce roku. Na Česko-německém ekonomickém fóru to v pondělí řekl předseda představenstva Škody Auto Klaus Zellmer.
• Viníkem hospodářských problémů v Evropě je režim ruského prezidenta Vladimira Putina, který úmyslně omezil dodávky plynu, což zvýšilo inflaci. Rusko se tím snaží oslabit soudržnost společností v Evropě a tím zničit zdejší demokracii. Na jednání Česko-německého obchodního fóra v Praze to v pondělí řekl německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck.
• Britský telekomunikační koncern Vodafone chce v Německu vybudovat širokopásmovou optickou síť za sedm miliard eur, která zpřístupní rychlý internet sedmi milionům německých domácností. Spojí se kvůli tomu s lucemburským finančním holdingem Altice a budou konkurovat Deutsche Telekom. Vodafone to v pondělí uvedl v Düsseldorfu.
• Ekonomika eurozóny kvůli rostoucím nákladům na energie a hrozbě jejich nedostatku v příštím roce poklesne. Domnívají se tak ekonomové, které oslovila agentura Bloomberg. Odborníci očekávají, že hospodářství eurozóny v roce 2023 klesne o 0,1 %, zatímco před měsícem předpovídali růst o 0,3 %.
• Švýcarská banka Credit Suisse Group pracuje s Royal Bank of Canada a Morgan Stanley na možném navýšení kapitálu, pokud by potřebovala posílit rozvahu a získat prostředky na restrukturalizaci. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se mírně zlepšila. Index ekonomické nálady institutu ZEW na říjen se zvýšil o 2,7 bodu na -59,2 bodu. Současnou hospodářskou situaci ale investoři i analytici hodnotí výrazně hůře než před měsícem.
• Britská centrální banka podle Financial Times pravděpodobně odloží začátek prodeje britských státních dluhopisů téměř za miliardu liber, které nakoupila v uplynulém desetiletí ve snaze uvolnit měnovou politiku. Nejvyšší představitelé britské centrální banky považují další odklad programu prodeje dluhopisů za nezbytný ke stabilizaci trhu s dluhopisy po nedávných otřesech způsobených oznámením daňových škrtů.
• Britská premiérka Liz Trussová se omluvila za své chyby, které ohrozily ekonomickou stabilitu Británie. V rozhovoru, který v úterý zveřejnila stanice BBC, ministerská předsedkyně uvedla, že chtěla jednat tak, aby lidem pomohla zvládnout účty za energie. Plány ale zašly příliš daleko, dodala. Britská média od pondělí informují, že až 100 konzervativních poslanců je připravených zvednout ruku pro odvolání Trussové.
• Španělsko prodlouží zastropování regulovaných cen plynu pro domácnosti a malé a středně velké podniky do konce roku 2023, aby jim pomohlo vyrovnat se s rostoucími cenami energií. Po zasedání vlády to v úterý podle agentury Reuters oznámila španělská ministryně energetiky Teresa Riberová. Opatření, které se vztahuje na všechny domácnosti využívající regulované ceny bez ohledu na jejich příjem, bylo schváleno spolu s plánem vydat další tři miliardy eur na pomoc sociálně slabým domácnostem.
• Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 % se dostala na 10,9 %. Ve středu to oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice tempo meziročního růstu cen stouplo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 % je míra inflace pátá nejvyšší v unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září stouplo na 10,1 % ze srpnových 9,9 %. Inflace se tak vrátila na čtyřicetileté maximum, na které se vyšplhala v červenci. Oznámil to ve středu britský statistický úřad.
• Londýnský fond VR Capital blokuje snahy ukrajinské státní plynárenské společnosti Naftogaz restrukturalizovat dluh. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na informované zdroje. VR Capital je jedním z hlavních investorů zapojených do sporu mezi Naftogazem a držiteli jeho dluhopisů.
• Bělorusko ve středu oznámilo, že kvůli sankcím, které vůči němu zavedly Spojené státy a Evropská unie, nedokáže splácet dluh v cizí měně. Informovala o tom agentura Reuters. V pondělí Světová banka uvedla, že s okamžitou platností zařadila všechny půjčky poskytnuté Bělorusku do kategorie nesplácených, protože se Minsk opozdil s platbou 68,43 milionu USD.
• Německý výrobce luxusních aut BMW investuje 1,7 miliardy dolarů do výroby elektromobilů ve Spojených státech. Plánuje, že od roku 2030 tam bude vyrábět nejméně šest modelů plně elektrizovaných vozů.
• Eurozóna: Stavební výroba v srpnu meziročně stoupla o 2,3 % (odhad: +8,8 %, červenec: +2,1 %), meziměsíčně se snížila o 0,6 % (odhad: +0,1 %, červenec: +0,3 %).
• Výrobní ceny v Německu se v září meziročně zvýšily stejně jako v srpnu o rekordních 45,8 %, meziměsíční růst ale díky poklesu cen komodit zpomalil. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad.
• Zásobování Německa zemním plynem je nyní na lepší úrovni, než se ještě v létě předpokládalo, země proto v případě snížení spotřeby o 20 % a pokračujícího příznivého vývoje může přečkat zimu bez nedostatku této energetické suroviny. Ve čtvrtek to oznámila Spolková agentura pro sítě, která má v Německu funkci regulačního úřadu.
• Šest institucionálních investorů tento týden podalo žalobu na německý automobilový koncern Volkswagen. Podnik se totiž na výroční valné hromadě akcionářů odmítl bavit o tom, zda by jeho lobbistické aktivity mohly ohrozit jejich investice.
• Britská premiérka Liz Trussová ve čtvrtek oznámila, že podá demisi. V úřadu vydržela 45 dní. K odchodu se Trussová rozhodla v reakci na ostrou kritiku opozice i spolustraníků kvůli kontroverzním plánům v oblasti daní.
• Eurozóna: Běžný účet v srpnu skončil deficitem 20,21 miliardy eur (odhad: -7,5 miliardy eur, červenec: -8,6 miliardy eur).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Nizozemské společnosti ASML Holding, která je důležitým dodavatelem zařízení pro výrobu počítačových čipů, klesl v třetím čtvrtletí čistý zisk o 2,2 % na 1,7 miliardy eur. Překonal však očekávání analytiků a ve srovnání s předchozím čtvrtletím je o více než pětinu vyšší. Firma navíc ve středečním sdělení uvedla, že její nové zakázky byly rekordní.
• Švédský výrobce nákladních automobilů Volvo v třetím čtvrtletí zvýšil provozní zisk o 26 % na 11,9 miliardy švédských korun (téměř 27 miliard Kč). Firma ale zároveň ve čtvrtek varovala před negativními dopady vysokých nákladů na energie a materiál, stejně jako před dopady výpadků v dodavatelském řetězci.

Zdroj: CNBC