MF: Veřejné finance letos skončí ve schodku 4,6 % HDP
Veřejné finance ČR skončí letos ve schodku 4,6 % HDP, příští rok se deficit sníží na 4,3 % HDP. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou ve středu novinářům představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Strukturální schodek zůstane přes tři procenta HDP. Ministr chce příští rok představit opatření, která by strukturální schodek od roku 2024 snížila o jedno procento HDP, tedy asi 70 miliard korun.
Podle prognózy ministerstva financí (MF) by se měla letos míra zadlužení Česka zvýšit na 43,9 % HDP z loňských 42 %. V roce 2023 by státní dluh měl vzrůst na 46,1 %. MF je tak ve své prognóze pesimističtější než Česká národní banka, která letos očekává míru zadlužení 41,5 % HDP a v příštím roce 42 %.
Podle Stanjury jsou veřejné finance stále zatížené opatřeními přijatými v době pandemie i současnými vládními nástroji na pomoc lidem a firmám postiženým vysokými cenami energií. Po ukončení platnosti těchto opatření by se podle MF mělo saldo veřejných financí začít zlepšovat, v roce 2024 by mělo dosáhnout schodku 2,5 % HDP a o rok později 2,3 % HDP.
Ministr ale upozornil, že přes zlepšení celkového salda zůstává v prognóze strukturální deficit, tedy výsledek rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu, na úrovni tří procent, což dlouhodobě kritizuje Národní rozpočtová rada. "Jsem přesvědčen, že v příštím roce musíme otočit kormidlem a přijít jako vláda s plánem fiskálně restriktivních kroků, které povedou ke snížení tempa zadlužování," řekl.
Podle Stanjury vláda v první polovině příštího roku představí opatření pro snížení strukturálního deficitu od roku 2024. Vycházet bude z návrhů, které kabinetu předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle Stanjury je třeba změnit parametry penzijního systému či zrušit některé daňové výjimky, nechce ale zvyšovat daň z příjmu fyzických osob. Zmínil také potřebu reformy regionálního školství, která by zachovala kvalitu vzdělávacího systému, ale snížila náklady. Naopak za slepou cestu označil debatu o školném na vysokých školách.
V případě penzijního systému se podle Stanjury Česko nemůže vyhnout debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Ministr ale zdůraznil, že je třeba, aby vláda na úpravě důchodového systému nalezla shodu alespoň s částí opozice a neopakovala se situace z doby před deseti lety, kdy výměna kabinetu znamenala zrušení připravovaných reforem.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila Stanjurův záměr snížit strukturální deficit o 70 miliard korun za jeden rok za nereálný. "Nevím tedy, jakými opatřeními toho chce pan ministr dosáhnout, ale každopádně to budou opatření, která občané a firmy jednoznačně pocítí," řekla ve středu. Stanjura má podle ní přijít s reálným plánem konsolidace, rozloženým třeba i do více let, kde ale bude, jak řekla, světlo na konci tunelu.
NERV minulý týden vládě předložil soubor 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard Kč. Mezi návrhy patří zvýšení věku pro odchod do důchodu, zvýšení spotřebních daní, návrat zdanění fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy v roce 2020 nebo slučování malých obcí. Představitelé vlády nechtěli hodnotit jednotlivá opatření, hodlají o nich debatovat v koaličních stranách i v kabinetu.
Zdroj: ČTK
