Americká ekonomika v listopadu vytvořila 263 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti zůstala na 3,7 %

V soukromém sektoru vzniklo v listopadu 221 tisíc míst po přírůstku asi 248 tisíc míst v říjnu (revidováno z 233 tisíc), očekával se vznik přibližně 190 tisíc míst. Zpracovatelský sektor ohlásil za listopad vznik asi 14 tisíc míst (odhad: +20 tisíc, říjen: +36 tisíc) a vládní sektor zaznamenal přírůstek asi 42 tisíc míst (říjen: +36 tisíc).

Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, klesla o desetinu procentního bodu na 62,1 %. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu i ty, kteří už hledání práce vzdali, a také ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, klesla na 6,7 % z 6,8 %.

Průměrná hodinová mzda v listopadu meziročně vzrostla o 5,1 %, čekal se růst o 4,6 % po zvýšení o 4,9 % v říjnu (revidováno z 4,7 %). Proti říjnu mzda v listopadu stoupla o 0,6 % (odhad: +0,3 %), v říjnu se meziměsíčně zvýšila o 0,5 %. Nadále vysoký růst mezd by podle některých analytiků mohl zkomplikovat boj americké centrální banky s inflací.

Podle středečních dat agentury ADP v soukromém sektoru USA v listopadu získalo práci asi 127 tisíc lidí. Po říjnovém přírůstku 239 tisíc míst čekali analytici nárůst počtu zaměstnaných o 200 tisíc.

Americký dolar a výnosy dluhopisů americké vlády po zveřejnění statistiky prudce stouply. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, si krátce před 15.00 SEČ připisoval přes 0,5 % na 105,37 bodu. Před zveřejněním statistiky z trhu práce oslaboval.

Ekonomika USA v třetím čtvrtletí přidala anualizovaně 2,9 %, inflace v říjnu klesla na 7,7 %

Americká ekonomika v třetím čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 2,9 %, uvedlo tento týden ve zpřesněné zprávě americké ministerstvo obchodu. Je to lepší výsledek, než uváděl rychlý odhad zveřejněný před měsícem, podle nějž se hrubý domácí produkt Spojených států zvýšil o 2,6 %. Silnější růst přišel navzdory vysokým úrokovým sazbám a inflaci. Přispěly k němu hlavně vyšší vývoz a spotřebitelské výdaje.

Ekonomové nyní očekávají, že za říjen až prosinec HDP stoupne o procento. Všeobecně se pak předpokládá, že v roce 2023 ekonomika zažije recesi, i když pravděpodobně jen mírnou. Recese bude důsledkem snahy centrální banky USA zkrotit nejhorší inflaci za posledních 40 let agresivním zvyšováním úrokových sazeb. Fed letos zvýšil svoji základní úrokovou sazbu šestkrát, z toho čtyřikrát v řadě o tři čtvrtiny procentního bodu. Očekává se, že na zasedání v polovině prosince oznámí Fed zvýšení úroků jen o půl procentního bodu.

Míra meziroční inflace ve Spojených státech v říjnu počtvrté v řadě klesla, snížila se přitom až na 7,7 % ze zářijových 8,2 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,4 %, stejně jako v září. Meziroční nárůst cen je nejslabší od ledna a poprvé od února se dostal pod 8 %.

Zdroj: ČTK, CNBC, Trading Economics