ČNB na posledním letošním zasedání podle očekávání potvrdila nastavení úrokových sazeb

Členové bankovní rady ČNB v rozhovorech s médii dávají najevo, že chtějí zachovat stabilitu sazeb. Oldřich Dědek například uvedl, že s ohledem na údaje naznačující dosažení vrcholu inflace v ČR převažují argumenty pro ponechání sazeb v nynější výši. Karina Kubelková považuje sazby pro současnou situaci dostatečně vysoké, pro jejich další zvýšení by hlasovala v případě, že by se v reálné ekonomice projevila proinflační rizika, například by výrazně ožila domácí poptávka. Oba zároveň vyloučili, že by nyní bankovní rada zvažovala snížení sazeb.

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok naopak v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že sazby v Česku by měly být při 16% inflaci vyšší. "Říkat, že tu s námi vysoké úrokové sazby zůstanou delší dobu, je rezignace, katastrofa. Zastavit růst sazeb, protože to stejně nepomáhá... Bodejť by to pomáhalo, když to má zpoždění rok a půl až dva roky. Každý měsíc, kdy budeme mít inflaci zbytečně vyšší, bude inflace působit problémy, které zažíváme," uvedl Rusnok.

ČNB - základní úroková sazba (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Bankovní rada naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu ještě pod vedením bývalého guvernéra Rusnoka na konci června, tehdy to bylo o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Nynější úrokové sazby jsou nejvyšší od roku 1999.

Ekonomové předpokládají stabilitu úrokových sazeb i do budoucna, ve střednědobém horizontu podle nich budou klesat jen pomalu. Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává snížení základní sazby v příštím roce na pět procent, v roce 2024 by se podle něj mohla dostat na tři procenta.

Pro růst sazeb jsou v rámci rady centrální banky dlouhodobě viceguvernér Marek Mora a její člen Tomáš Holub. Podle Mory by zvýšení sazeb mohlo zkrátit období, po které se Česko bude potýkat s vysokou inflací. Mora však v únoru v radě ČNB skončí, spolu s dalším členem rady Oldřichem Dědkem je nahradí dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Viceguvernérem bankovní rady se stane její stávající člen Jan Frait.

Jestřábí naladění Marka Mory a Tomáše Holuba potvrdilo také prosincové zasedání, na němž podle vyjádření guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci hlasovali dva členové bankovní rady pro růst sazeb.

Experti: Rozhodnutí bankovní rady potvrdit sazby se očekávalo

"Většina členů bankovní rady sdílí názor, že úrokové sazby s dvoutýdenní repo sazbou na úrovni sedmi procent již dostatečně tlumí poptávku a inflační tlaky v české ekonomice, uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Další zvyšování úrokových sazeb již nepředpokládá, zároveň ale nečeká ani rychlý obrat do opačného směru. "ČNB podrží úroky beze změny i po celé první pololetí nového roku, v druhé polovině 2023 by ale mohla zahájit proces jejich snižování," odhadl.

"Bankovní rada potvrdila svou dlouhodobou strategii udržování stability sazeb," řekl obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Toto rozhodnutí bylo podle něj vzhledem k dlouhodobé rétorice členů bankovní rady a vzhledem k vážným známkám zpomalení české ekonomiky široce očekávané. "Mohlo by se tak zdát, že sazby v Česku už jsou na vrcholu, stále však existuje reálná šance, že ČNB bude muset sazby na některém z příštích zasedání ještě zvýšit," dodal.

"Udržení sazeb na současné úrovni se očekávalo," souhlasí partner PwC ČR Jan Brázda. "A koneckonců se v souladu s makroekonomickými prognózami očekává i v následujícím roce, kdy má inflace klesnout na jednociferné hodnoty, pořád ale ještě výrazně vzdálené inflačnímu cíli," podotkl. "V praxi to znamená, že financování bude stále pro firmy představovat spolu s cenami energií jeden z významných nákladových tlaků," doplnil.

Koruna v reakci na prosincové rozhodnutí téměř nereagovala, středeční obchodní seance tedy zůstala ve znamení korekce zisků koruny z posledních týdnů. K euru koruna oslabovala kolem 15. hodiny o 0,11 % na 21,21 EUR/CZK. Reakci nevykazovaly ani výnosy českých státních dluhopisů, ani forwardové kontrakty.

Michl: Domácí poptávkové inflační tlaky klesají, další zvýšení sazeb ale nelze vyloučit

Guvernér Michl na tiskové konferenci také zdůraznil, že se nemusí naplnit očekávání trhu, že sazby ČNB jsou na vrcholu. "Očekávání trhu, že sazby v první polovině roku nezvýšíme, se nemusí naplnit. Bankovní rada je připravena zvýšit sazby zejména, pokud vzroste riziko poptávkové inflace," řekl.

Guvernér zopakoval závazek ČNB bojovat proti inflaci, dokud neklesne k dvěma procentům. V listopadu činila 16,2 %. Domácí poptávkové tlaky podporující inflaci se podle Michla zmírňují, když klesá spotřeba domácností, oslabují realitní a hypoteční trh a reálné mzdy se snižují. Proti externí nákladové inflaci by mohlo působit hospodářské ochlazení v zahraničí. Michl ale zároveň upozornil, že proinflačním rizikem zůstává expanzivní fiskální politika a možnost rychlého růstu mezd. Nejistotou dalšího vývoje potom je očekávané lednové přecenění zboží a služeb či další vývoj konfliktu na Ukrajině.

Listopadová prognóza: Inflace za letošek bude 15,8 %, HDP stoupne o 2,2 %

V listopadové prognóze ČNB zhoršila odhad vývoje tuzemské ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu o 2,2 % a příští rok jeho pokles o 0,7 %. V předchozí prognóze ze srpna počítala pro letošek s hospodářským růstem o 2,3 % a pro příští rok s růstem o 1,1 %. Loni ekonomika ČR stoupla o 3,3 %.

ČNB - prognóza vývoje HDP, zdroj: ČNB

Centrální banka současně v listopadu snížila odhad inflace, letos podle ní dosáhne průměrných 15,8 %. V srpnu odhadovala její úroveň na 16,5 %. Pro příští rok ČNB počítá s růstem spotřebitelských cen o 9,1 %, v srpnu odhadovala 9,5 %. Platná prognóza předpokládá, že inflace dosáhne vrcholu v posledním čtvrtletí letošního roku a následně se bude snižovat. K 2% cíli by se měla podle ní dostat v polovině roku 2024.

ČNB - prognóza vývoje inflace, zdroj: ČNB

Se základním scénářem listopadové prognózy je konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb následovaný jejich postupným poklesem v průběhu příštího roku.

ČNB - prognóza vývoje sazby 3M PRIBOR, zdroj: ČNB

Kurz koruny v listopadové prognóze ČNB očekává pro letošní rok na úrovni 24,60 EUR/CZK. Příští rok by měl kurz být 24,80 EUR/CZK. V srpnu odhadovala ČNB letošní kurz na 24,80 EUR/CZK a pro příští rok 25,70 EUR/CZK.

ČNB - prognóza vývoje kurzu EUR/CZK, zdroj: ČNB

V souhrnu téměř všechny výstupy listopadové prognózy vyznívají proti té předchozí dezinflačně. "Nižší aktuální inflace, nižší HDP, silnější koruna, nižší HDP v eurozóně, levnější ropa. Patrně jediným důvodem, proč naopak výhled na české sazby doznal úpravy směrem nahoru, je předpoklad vyšší spotřebitelské i výrobní inflace v zahraničí a následné silnější reakce Evropské centrální banky," poznamenal minulý měsíc analytik společnosti CYRRUS Vít Hradil.

Zdroj: ČNB, ČTK