Vláda musí podle Zemana přijmout návrhy ekonomů na daňové změny
Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman v letošním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku.
Zdražování má podle Zemana několik faktorů, mezi které patří i zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. "Protože úroky jsou náklad a náklad se promítá do ceny," uvedl. Doplnil, že kvůli tomu využil své zákonné oprávnění a do bankovní rady České národní banky (ČNB) letos jmenoval guvernéra i členy, kteří byli oponenty zvyšování sazeb. "Tyto sazby totiž prohlubují hypoteční krizi a snižují dostupnost úvěrů," konstatoval dále Zeman.
Prezident jmenoval od července dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla guvernérem ČNB místo končícího Jiřího Rusnoka. Viceguvernérkou pak jmenoval předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy rady hlavní analytičku Hospodářské komory Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V únoru do rady nastoupí dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček.
Za další faktor inflace považuje Zeman deficit státního rozpočtu, protože zvyšuje množství peněz v oběhu. Uvedl, že kvůli "šílenému deficitu" v listopadu vetoval novelu letošního rozpočtu, která zvyšovala schválený schodek z původních 280 miliard korun na 375 miliard korun. Sněmovna Zemana hlasy vládní koalice v polovině listopadu přehlasovala.
Zeman se domnívá, že zejména na příjmové straně bude muset vláda přijmout návrhy ekonomů, které se týkají hlavně daňové oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) označuje snížení schodku za prioritu vlády, na konkrétních návrzích nyní pracují vládní politicko-odborné skupiny. Do konce prvního čtvrtletí příštího roku chce kabinet připravit úpravy, které sníží schodek nejméně o 70 miliard korun.
Soustavu návrhů předložila kabinetu začátkem listopadu Národní ekonomická rada vlády (NERV). Rada navrhla například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň z doby před zrušením superhrubé mzdy, zvýšit spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin.
Energetická krize podle Zemana začala ještě před ruskou agresí na Ukrajinu. Významně k ní přispěl i "zelený fanatismus", zopakoval prezident. Zmínil unijní opatření vedoucí ke konci vozů se spalovacími motory, odstavování jaderných elektráren, ale i pokusy rozšířit systém emisních povolenek.
Zdroj: ČTK
