Rozpočet ČR loni skončil se schodkem 360,4 miliardy Kč, třetím nejhlubším v historii

Vláda původně plánovala schodek 280 miliard korun, na podzim ale státní rozpočet novelizovala kvůli neočekávaným výdajům. Podle Stanjury to bylo zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.

Celkové příjmy rozpočtu byly 1,624 bilionu korun, výdaje dosáhly 1,984 bilionu korun. Podle Stanjury byly příjmy nižší, než se plánovalo, zejména kvůli menším příjmům z Evropské unie. Ministr uvedl, že se na tom projevily zejména projekty z Národního plánu obnovy, které nebyly dostatečně připraveny a proplaceny budou až v letošním roce. Nižší než plánované jsou i výdaje, kde se projevují menší spoluúčast na evropských programech a zatím nízká výplata podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích.

Proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 %, tedy o 137,2 miliardy korun, na růstu se nejvíce podílely daň z přidané hodnoty a daň z příjmu právnických osob. Na DPH se do rozpočtu vybralo 345,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 % více. Výběr daně z příjmu právnických osob vynesl 151,5 miliardy korun, meziročně o 17,3 % více. "Je to historicky nejvyšší částka, která byla vybrána na dani z příjmu právnických osob," řekl Stanjura.

Výdaje rozpočtu se meziročně zvýšily o 4,1 %, tedy o 77,9 miliardy korun. Zvyšovaly se běžné i kapitálové výdaje. Na běžných výdajích stát zaplatil 1,798 bilionu korun, což byl meziroční nárůst o 68,2 miliardy korun. Stát sice měl mimořádné náklady spojené s dopady růstu energií, na druhé straně ale už proti předchozímu roku vydával méně peněz na protipandemickou pomoc.

Na sociální dávky loni stát vydal 768 miliard korun, z toho na důchody 588 miliard korun. Náklady na důchody se meziročně zvýšily o 10,9 %.

V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Stanjura v úterý uvedl, že nemá signály o tom, že by se nemělo podařit plánovaný rozpočet naplnit. Podle něj nelze očekávat podobný vnější šok, jako byla loni ruská invaze na Ukrajinu. S pravděpodobnou mimořádnou valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci, která by podle odhadu ekonomů znamenala dodatečné výdaje 20 miliard korun, by si rozpočet podle Stanjury měl dokázat poradit.

"Vzhledem k tomu, že státní rozpočet byl nedávno novelizován, tak příjmy i výdaje se čerpaly více méně podle plánu," řekl analytik Deloitte Václav Franče. Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá podle Frančeho v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. Na druhou stranu vývoj na energetických trzích je prozatím pro vládu relativně příznivý, takže výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké, soudí.

Rozpočtová rada: Schodek dále ukazuje na vysokou nerovnováhu veřejných financí

Přes lepší než očekávaný výsledek loňského hospodaření státního rozpočtu jeho schodek nadále ukazuje na vysokou strukturální nerovnováhu veřejných financí, uvedla Národní rozpočtová rada.

"To bohužel nemění ani schválená podoba státního rozpočtu na rok 2023, která počítá s celkovou nerovnováhou státního rozpočtu a státních mimorozpočtových fondů ve výši 328,4 miliardy Kč. Navíc je zde nemalé riziko dalšího prohloubení, mimo jiné z důvodu další mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění," uvedla rada.

Aby bylo možné se v budoucnu takto vysokých deficitů zbavit, je podle rady nutné provést systémová opatření na příjmové i výdajové straně. Vzhledem k tomu, že tato opatření zpravidla vyžadují změnu zákonů, je nutné tento proces zahájit co nejdříve, aby rozpočet na rok 2024 mohl přinést snížení strukturální nerovnováhy, dodala rada.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.

Zdroj: ČTK