Čína chce zlepšit vztahy se západní Evropou a vystoupit z mezinárodní izolace

"Čína si uvědomila, že si znepřátelila příliš mnoho zemí najednou, zejména mezi vyspělými státy, které jsou jejími hlavními obchodními a ekonomickými partnery," uvedl Jean-Pierre Cabestan, odborník na Čínu na Hongkongské baptistické univerzitě. Asijská velmoc se podle Cabestana nyní usilovně snaží zlepšit vztahy s EU a s klíčovými evropskými zeměmi, Německem, Francií, Itálií a Španělskem. Čína se ale zaměřuje také na Japonsko, Jižní Koreu a partnerské země USA, například Vietnam.

Po náhlém uvolnění přísných protiepidemických opatření se Čína potýká s rostoucím počtem případů koronaviru. Navzdory oficiálním údajům to dokazují nejen přetížené nemocnice, ale i krematoria. Druhá nejsilnější ekonomika světa rovněž čelí výraznému zpomalení hospodářského růstu. V zemi klesla životní úroveň stovek milionů obyvatel venkova a utrpěl také trh s nemovitostmi.

Růst čínské ekonomiky za poslední dekádu zpomaloval, což pandemie ještě umocnila. Na letošní rok si proto Čína stanovila za cíl šestiprocentní růst. Uvedl to Čchen Č'-wu, jeden z hlavních ekonomů, kteří mají za úkol prosadit prorůstové politiky. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale odhadl růst čínského hospodářství na 4,4 % a další ekonomové jej předpověděli na pět procent.

Vedle zlepšení ekonomické situace se Čína zaměřuje také na upevnění diplomatických vztahů s některými západními zeměmi, které poškodila čínská podpora Moskvy po invazi Ruska na Ukrajinu. Přestože se Si a ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc shodli na prohloubení bilaterálních vztahů mezi Čínou a Ruskem, několik čínských představitelů se v soukromých rozhovorech s Financial Times snažilo v otázce Ukrajiny jasně vymezit prostor mezi Pekingem a Moskvou.

Čínští činitelé tento postoj zprostředkovali také evropským diplomatům. Jeden čínský představitel, který si nepřál být jmenován, dokonce označil Putina za blázna a uvedl, že rozhodnutí o invazi na Ukrajinu učinila malá skupina lidí. Jiní vysoce postavení činitelé Financial Times řekli, že Moskva Čínu o plánu zaútočit na Ukrajinu předem neinformovala. To ale odporuje prohlášení vydanému vůdci obou zemí po setkání, které se odehrálo jen 20 dní před válkou, podle nějž nemá čínsko-ruské spolupráce žádné limity.

Čína nyní blízké vztahy s Moskvou přehodnocuje a uvědomuje si, že vítězství Ruska nad Ukrajinou je nepravděpodobné a že Moskva z konfliktu vyjde značně oslabená. Nová zahraničněpolitická strategie Číny také plyne ze snahy země o omezení utužování vztahů mezi Evropou a USA.

Asijská velmoc se nyní snaží stavět nejen do role potenciálního mírotvůrce konfliktu na Ukrajině, ale vyjádřila také ochotu se zapojit do poválečné obnovy země. "Cesta k mírovým rozhovorům nebude jednoduchá, ale pokud se nevzdáme, vidina míru tu vždy bude existovat," uvedl čínský prezident Si Ťin-pching.

Činitelé členských států Evropské unie dlouhodobě odsuzují podporu Putina ze strany Číny a neschopnost Si Ťin-pchinga vyvinout tlak na Moskvu, aby válku na Ukrajině ukončila. Ruská invaze na Ukrajinu rovněž urychlila snahu o snížení závislosti na Číně v oblasti důležitých minerálů, dalších surovin a technologií.

Zahraniční služba Evropské unie v říjnu vyzvala členské státy prostřednictvím soukromého dokumentu, aby zpřísnily svůj postoj vůči Číně. Výzva nabádala k tomu, aby přešly k ekonomickému i politickému soupeření s Pekingem, uvedl jeden z vysokých činitelů Bruselu v rozhovoru s Financial Times.

Hlavním předpokladem pro růst je mimo zlepšení vztahů se zeměmi západní Evropy také nepodložený předpoklad, že se Čína dostane z ekonomické krize způsobené pandemií covidu-19 za několik následujících měsíců. Podle neoficiálních odhadů by si současná vlna koronaviru, která ještě není u konce, mohla v Číně vyžádat až jeden milion obětí, uvedl Financial Times.

Zdroj: ČTK