Meziroční inflace v Česku v lednu stoupla na 17,5 %, v Evropě nadále patřila k vyšším

"Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 %, zemního plynu o 87 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 % a tepla a teplé vody o 44,7 %," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Podle odhadů analytiků i České národní banky už má inflace vrchol za sebou a v dalších měsících bude klesat. V druhém pololetí by se měla dostat pod deset procent. Celoroční inflace letos podle odhadů ČNB a České bankovní asociace dosáhne 10,8 %, ministerstvo financí ji odhaduje na 10,4 %. Loni byla podle ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 %.

V meziročním srovnání ceny elektřiny přešly z prosincového poklesu do lednového zvýšení, zrychlil růst ceny vodného, stočného, tepla a teplé vody. Zdražení zemního plynu se naopak proti prosinci zmírnilo. Ceny nájemného v lednu meziročně stouply o více než šest procent, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,6 % a tuhých paliv o víc než 58 %.

Potraviny a nealkoholické nápoje proti loňskému lednu podražily téměř o čtvrtinu. Oděvy a obuv podražily o 16,3 %. Za stravovací služby zaplatili lidé meziročně o 23,8 % více, za ubytování téměř o pětinu více. Dovolené s komplexními službami zdražily o více než 19 %.

V meziměsíčním srovnání ceny zboží úhrnem vzrostly o 8,7 % a ceny služeb o 1,9 %. "Výrazný růst cen v oddíle bydlení byl z velké části ovlivněn ukončením úsporného tarifu, kdy cena elektřiny oproti prosinci vzrostla o 139,8 %," uvedl ČSÚ. Teplo a teplá voda proti prosinci zdražily o 23,5 %, stočné o 30,3 %, vodné o 16,3 % a zemní plyn o 2,2 %. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v lednu meziměsíčně vzrostly o 3,9 %. Mírně dolů šly ceny pohonných hmot a automobilů.

Analytici: K vyšší inflaci přispěly ceny energií, od února růst cen zpomalí

"Prudký růst cen byl způsoben ukončením úsporného tarifu a přeceňováním na začátku roku. Někteří obchodníci evidentně zvolili strategii, že toho raději budou prodávat méně při vyšších maržích. To potvrzuje, že inflační tlaky v naší ekonomice jsou stále velice silné," uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Ještě vyšší inflaci podle něj bránil silný kurz české koruny.

V dalších měsících ale analytici čekají pokles tempa růstu cen. "Od února by se měl inflační trend zlomit a cenový růst postupně slábnout. Zásadní roli v předpokládaném poklesu inflace bude hrát vysoká loňská základna a celkový útlum poptávky v ekonomice," uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. K poklesu inflace by podle něj mohly přispět i silná koruna, která zlevňuje dovoz, a příznivý vývoj cen na trzích s elektřinou a plynem.

Silnou korunu a oslabení poptávky zmiňuje jako důvody ke zpomalení inflace i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle něj bude protiinflačně působit i zlevnění mezinárodní námořní dopravy. "Návrat k cílovým dvěma procentům inflace však bude ještě dlouhý," upozornil.

Také analytik společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák upozorňuje, že vysoce inflační prostředí v ekonomice stále přetrvává. "Za roky 2009 až 2021 cenová hladina vzrostla souhrnně o 27,9 %. Pokud budeme pro letošek předpokládat růst cenové hladiny o 10,8 % podle prognózy ČNB a přidáme loňských 15,1 %, tak máme za dva roky de facto totožný růst, respektive růst o 27,5 %," uvedl.

Portu: Česká inflace i v lednu patřila v Evropě k vyšším

Česká inflace i v lednu patřila v Evropě k vyšším, ze zemí Evropské unie rostly ceny rychleji pouze v Pobaltí a v Maďarsku. Zatímco v Česku tempo růstu cen proti prosinci vzrostlo o 1,7 procentního bodu na 17,5 %, v eurozóně se inflace snížila o 0,7 procentního bodu na 8,5 %, upozorňuje v analýze investiční společnost Portu.

Nejvyšší inflaci ze zemí Evropské unie vykazuje Maďarsko, kde v lednu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 25,7 %. Vysoké tempo růstu cen pozorují i v Pobaltí, když v Litvě činila inflace 21,7 %, v Lotyšsku 20,8 % a v Estonsku 18,6 %. V Polsku byla lednová inflace o 0,9 procentního bodu nižší než v Česku, na Slovensku dosahovala 15,4 %.

Z evropských zemí mají nejnižší inflaci Švýcarsko a Lichtenštejnsko, činí shodně 2,8 %. Ze zemí EU je nejnižší růst cen ve Španělsku, kde dosáhl 5,8 %, následuje Francie s šesti procenty.

Nejvyšší inflaci z evropských zemí vykazuje Turecko, kde i po třech měsících zpomalování růstu cen dosahuje meziroční inflace 57,7 %. Vysoká inflace je i v Moldavsku, kde dosahuje 30,2 %, a na Ukrajině, kde ceny v lednu meziročně vzrostly o 26 %.

Zdroj: ČTK

Aktualita pro rok 2026