Meziroční inflace v Česku v únoru klesla na 16,7 %. Inflační tlaky odeznívají jen zvolna, shodují se analytici

Pokles meziroční inflace proti lednu o 0,8 procentního bodu odpovídá předpokladům analytiků, kteří očekávali zmírnění o půl až jeden procentní bod. "Zpomalení růstu cen bylo zaznamenáno v polovině oddílů spotřebního koše. Například ceny pohonných hmot ale snižují svůj vliv na meziroční index již od loňského července," sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Největší vliv na vývoj cenové hladiny měly podle statistiků v únoru nadále ceny týkající se bydlení. Celkově v únoru meziroční růst cen bydlení, vody, energie a paliv zpomalil z lednových 24,3 % na 22,2 %. Třeba ceny elektřiny zmírnily růst z 36,4 % na 32 % a ceny zemního plynu z 87 % na 74,3 %. Pokles meziroční inflace u energií byl ale podle ČSÚ částečně ovlivněn i meziměsíčním zdražením energií v únoru 2022.

V únoru stouply meziročně v oblasti bydlení ceny nájemného z bytu o 6,5 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,4 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 %, tuhých paliv o 55,6 % a tepla a teplé vody o 45,6 %.

Vliv na celkovou inflaci měly také ceny potravin a nealkoholických nápojů, jejichž meziroční růst se v únoru zmírnil z lednových 24,8 % na 23,9 %. V únoru vzrostly ceny rýže o 31,9 %, mouky o 36,1 %, vepřového masa o 31,1 %, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 %, vajec o 95,2 %, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 39,8 % a cukru o 75,1 %.

Ceny zboží celkově v únoru vzrostly o 19,7 % a ceny služeb o 11,9 %. Například ceny stravovacích služeb byly vyšší o 23 % a ceny ubytovacích služeb stouply o 20,1 %. Ceny dovolených s komplexními službami se zvedly o 20,9 %.

V meziměsíčním srovnání se ceny zboží zvýšily o 0,5 % a ceny služeb o 0,6 %. Z potravin a nápojů zdražila proti lednu zejména zelenina (o 12,7 %). Klesly ale ceny vepřového masa (o 6,1 %) a másla (o 12,3 %). V oblasti bydlení zlevnil zemní plyn o 1,6 %.

Inflační tlaky v české ekonomice odeznívají jen zvolna, shodují se analytici

"Dosavadní letošní inflační čísla spíše naznačují, že inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažena zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny, případně pokles u některých cen je nahrazován růstem jiných cenových okruhů," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek hodnotí pokles inflace proti lednu jako kosmetickou změnu. "Pokles jde především na vrub vysokého srovnávacího základu z loňského roku, protože o snižování cen zboží a služeb zatím nemůže být příliš řeč," míní. Upozornil na pokračující zdražování potravin či bytového vybavení. "Máme zde sice silnou korunu, která by měla zlevňovat dovážené zboží a námořní tarify se propadly na předcovidovou úroveň, avšak ceny zboží dále rostou," uvedl.

Podle Daniela Janečka ze strategického poradenství PwC nové údaje potvrzují, že se Česko dvouciferné inflace brzy nezbaví. "Pro firmy současná situace znamená několik negativních faktorů, stále zdražující vstupy, ztížené financování a tlak ze strany zaměstnanců i odborů na rychlý růst mezd. A právě ten může podporovat další roztáčení inflační spirály," varoval.

Většina analytiků ale očekává v dalších měsících zpomalení růstu cen. "Pro další měsíce předpokládáme, že dezinflační trend ještě zesílí. Už v březnu by se inflace mohla snížit až o dva procentní body," soudí ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Jednocifernou inflaci očekává v červnu.

"Celková meziroční inflace bude klesat i v dalších měsících a pod úroveň deseti procent, tedy do jednociferné oblasti, se dostane v červnu anebo nejpozději během letošního třetího čtvrtletí. V závěru letošního roku by celková meziroční inflace mohla klesnout pod sedm procent," souhlasí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub řekl, že očekává pokles inflace na jednocifernou úroveň v druhém pololetí, vyjádřil ale obavy, že se ji nepodaří snížit až ke dvouprocentnímu cíli ČNB. Vyslovil se proto pro další zvýšení základní úrokové sazby, která je od loňského června na sedmi procentech. Vzhledem k tomu, že se růst sazeb projevuje v ekonomice se zpožděním, je podle něj jedna z posledních příležitostí takto zpřísnit měnovou politiku.

"Tento rok a pravděpodobně ani příští rok se nedostane na cíl ČNB ve výši dvou procent. Za celý rok 2023 čekáme inflaci v průměru 11,9 %, druhým rokem tedy bude dosahovat dvouciferných hodnot. Ještě na začátku příštího roku by se měla inflace pohybovat okolo čtyř až pěti procent," uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.

Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací

Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu. V eurozóně inflace v únoru klesla o 0,1 procentního bodu na 8,5 %.

Nejvyšší meziroční inflaci v EU mělo v únoru stejně jako v předchozích měsících Maďarsko, kde dosáhla 25,4 %. Vysoké tempo růstu cen je i v Pobaltí, když v Lotyšsku byla inflace 20,3 %, v Litvě 18,7 % a v Estonsku 17,6 %. V únoru se česká inflace dostala pod úroveň Polska, kde ceny meziročně vzrostly o 17,2 %. Na Slovensku je tempo růstu cen stále nižší než v Česku, činilo 15,2 %.

Ze všech evropských zemí je nejnižší inflace v Lichtenštejnsku, kde v únoru činila 3,3 %, o 0,1 procentního bodu vyšší byla ve Švýcarsku. Mezi zeměmi EU je na tom nejlépe Lucembursko s inflací 4,3 %, následují Španělsko s tempem růstu cen 6,1 % a Francie s 6,2 %.

Nejrychleji v Evropě rostou ceny v Turecku, kde únorová meziroční inflace dosáhla 55,2 %. Je to ale její nejnižší hodnota od loňského února. Vysoká je i inflace na Ukrajině, která čelí ruské agresi. V únoru tam ceny vzrostly meziročním tempem 26 %. O 0,1 procentního bodu byla nižší inflace v Moldavsku.

Zdroj: ČTK