ECB na květnovém zasedání v souladu s očekáváním zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 %

ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima 0 %, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak úrok zvýšila vždy o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování zmírnila na půl procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu, v únoru a v březnu sazbu posunula výše rovněž o půl procentního bodu.

Zmírnění tempa zvyšování sazeb přichází poté, co údaje z bankovního sektoru eurozóny ukázaly nejvýraznější pokles poptávky po úvěrech za více než deset let. To naznačuje, že předchozí růst úroků má dopad na ekonomiku a měnová politika ECB omezuje hospodářský růst.

Banka neposkytla žádné vodítko k tomu, jak bude dále postupovat. Rada guvernérů se podle prohlášení při rozhodování bude nadále řídit daty a rozhodnutí o sazbách budou nadále vycházet z jejího hodnocení výhledu inflace ve světle přicházejících ekonomických a finančních údajů a dynamiky očištěné inflace.

Bankéři byli před zasedáním rozděleni v názoru, zda zvýšit sazby o čtvrt nebo půl procentního bodu. Většina analytiků a ekonomů oslovených agenturou Reuters však sázela na mírnější zvýšení kvůli slabším statistickým údajům z posledních týdnů a zpomalení zvyšování úroků dalšími předními centrálními bankami. Mírnější zvýšení podpořily i skutečnosti, že ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí téměř nerostla a banky zpřísňují přístup k úvěrům.

Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že banka bude ve zvyšování úroků pokračovat. "Nedáváme si pauzu, to je zcela jasné," řekla. Uvedla rovněž, že stále existují velká proinflační rizika, zejména kvůli nedávným mzdovým dohodám a vysokým ziskovým maržím firem, a finanční podmínky stále nejsou dost přísné.

Podle obchodního ředitele společnosti Ebury Tomáše Kudly ECB zatím nemá boj s inflací vyhraný. "Silná dynamika cen napříč kategoriemi, jako jsou potraviny, zboží a služby, ukazuje, že inflační tlaky jsou silné v celé ekonomice. Přestože tedy Evropská centrální banka ve zpřísňování měnové politiky lehce polevila, tento cyklus podle nás ještě není u konce. Aktuální data z eurozóny totiž nedávají pro podobné úvahy mnoho prostoru," uvedl Kudla.

Březnová prognóza pro eurozónu: Růst HDP letos zpomalí na procento, inflace klesne na 5,3 %

V makroekonomické prognóze z března ECB pro letošek zlepšila výhled vývoje HDP eurozóny na jedno procento, prosincová prognóza pracovala s předpokladem růstu HDP o 0,5 %. Výhled hospodářské expanze pro příští rok ECB naopak zhoršila na 1,6 % (prosincová prognóza: 1,9 %) a výhled pro rok 2025 upravila na 1,6 % z 1,8 %.

Inflace v eurozóně podle ECB z loňských 8,4 % letos klesne na 5,3 %, v prosinci čekala pokles jen na 6,3 %. Příští rok čeká ECB inflaci v měnovém bloku na 2,9 % (prosincová prognóza: 3,4 %) a v roce 2025 podle ní růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalí na 2,1 % (prosincová prognóza: 2,3 %).

HDP eurozóny v prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 1,3 %, inflace v dubnu stoupla na 7 %

Ekonomika eurozóny podle odhadu Eurostatu vzrostla v prvních třech měsících roku proti poslednímu loňskému čtvrtletí o 0,1 % a meziročně se zvýšila o 1,3 %. Hlavní evropské ekonomiky vykázaly nižší růst, než činí unijní průměr. Německé hospodářství po poklesu o 0,5 % v závěru loňského roku stagnovalo, ačkoli ekonomové očekávali mírný růst. Francouzská ekonomika vzrostla o 0,2 %, italská a španělská vykázaly shodně expanzi o 0,5 %.

Meziroční míra inflace v eurozóně v dubnu po pěti měsících poklesu mírně vzrostla a dostala se na sedm procent. Hlavní podíl na inflaci mělo stejně jako v předchozích měsících zdražování potravin. Meziměsíčně se ceny v eurozóně zvýšily o 0,7 %. Loni v dubnu ceny v zemích, které používají společnou měnu, meziročně vzrostly o 7,4 %.

Zdroj: ECB, ČTK