Americká ekonomika v dubnu vytvořila 253 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti klesla na 3,4 %

V ekonomice Spojených států mimo zemědělství v dubnu vzniklo 253 tisíc pracovních míst. Analytici čekali přírůstek asi 179 tisíc míst po vzniku přibližně 165 tisíc míst v březnu (revidováno z 236 tisíc). Míra nezaměstnanosti se v dubnu snížila o desetinu procentního bodu na 3,4 %, čekala se její stagnace. Data zveřejnilo v pátek americké ministerstvo práce.
V soukromém sektoru vzniklo v dubnu 230 tisíc míst po přírůstku asi 123 tisíc míst v březnu (revidováno ze 189 tisíc), očekával se vznik přibližně 160 tisíc míst. Zpracovatelský sektor ohlásil za duben přírůstek asi 11 tisíc míst (odhad: -5 tisíc, březen: -8 tisíc) a vládní sektor zaznamenal přírůstek 23 tisíc míst (odhad: -8 tisíc, březen: +42 tisíc).
Za celý loňský rok americká ekonomika vytvořila asi 4,6 milionu pracovních míst, v roce předchozím jich vzniklo asi 6,7 milionu. Aktuální růst počtu pracovních míst je součástí silného oživení ekonomiky z útlumu, který způsobila pandemie covidu-19. Těsně před nástupem pandemie covidu-19 míra nezaměstnanosti v USA sestoupila na 3,5 %, poté vyskočila až k 15 %, následně se ale začala znovu rychle snižovat.
Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, zůstala na 62,6 %, čekal se pokles na 62,5 %. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu i ty, kteří už hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, v dubnu klesla na 6,6 % z 6,7 %, čekala se stagnace. Celková míra nezaměstnanosti se vrátila na hodnotu z ledna, která byla minimem od roku 1969.
Průměrná hodinová mzda v dubnu meziročně vzrostla o 4,4 %, čekal se růst o 4,2 % po zvýšení o 4,3 % v březnu (revidováno z +4,2 %). Proti březnu mzda v dubnu stoupla o 0,5 %, v březnu se meziměsíčně zvýšila o 0,3 % a nyní se čekalo zopakování této hodnoty růstu.
Podle středečních dat agentury ADP v soukromém sektoru USA v dubnu získalo práci asi 296 tisíc lidí. Po březnovém přírůstku 142 tisíc míst (revidováno ze 145 tisíc) čekali analytici nárůst počtu zaměstnaných o 148 tisíc.
Údaje podle analytiků ukazují, že americký trh práce je navzdory rostoucím úrokovým sazbám, chronicky vysoké inflaci a bankovní krizi, která by mohla oslabit ekonomiku, stále silný. To by mohlo vést k tomu, že americká centrální banka bude ještě nějaký čas držet úrokové sazby na vyšší úrovni.
Někteří ekonomové se ale domnívají, že trh práce přeceňuje zdraví ekonomiky, a poukazují na rozdíl mezi výdaji spotřebitelů a přírůstkem pracovních míst i na pokračující pokles produktivity. Výdaje spotřebitelů v únoru a březnu stagnovaly a produktivita v meziročním srovnání klesá už pět čtvrtletí v řadě. To je nejdelší období poklesu od roku 1948, kdy vláda začala tento údaj sledovat.
Část ekonomů také upozorňuje, že růst počtu pracovních míst se stále více soustředí na odvětví rekreace a pohostinství a státní správu a místní samosprávu, což jsou sektory, kde nezaměstnanost zůstává pod úrovní z doby před pandemií covidu-19.
Ekonomika USA v prvním čtvrtletí přidala anualizovaně 1,1 %, inflace v březnu klesla na 5 %
Hrubý domácí produkt Spojených států se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok podle rychlého odhadu amerického ministerstva obchodu zvýšil o 1,1 %. Je to nečekaně prudké zpomalení z 2,6 % v loňském čtvrtém kvartálu. Analytici očekávali, že růst největší ekonomiky světa zpomalí pouze na 2 %. Za výrazným zpomalením růstu je zejména pokles investic do zásob. Očekává se, že růst v nadcházejícím období ještě zvolní.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v březnu zpomalil na 5 % z únorových 6 %. Míra inflace se tak snížila už devátý měsíc za sebou a dostala se nejníže od května 2021. Pokles inflace byl výraznější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters březnovou míru inflace odhadovali v průměru na 5,2 %.
Fed ve středu zvýšil základní úrokovou sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu do pásma 5,00 až 5,25 % a naznačil, že nyní možná pozastaví zpřísňování měnové politiky. Od loňského března už Fed zvýšil základní úrok o pět procentních bodů, což je nejrychlejší zpřísňování měnové politiky v USA od 80. let.
Zdroj: ČTK, CNBC, Trading Economics