Ekonomové: Měnová politika ČNB by měla být aktivističtější, je moc uvolněná
Měnová politika České národní banky (ČNB) by měla kvůli vysoké inflaci být aktivističtější, stále je příliš uvolněná. Uvedly do ekonomky Helena Horská a Jana Matesová v nedělních Otázkách Václava Moravce. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl je skeptický k tomu, že by se inflace mohla vrátit ke dvěma procentům už začátkem příštího roku. V dubnu činila meziroční míra inflace 12,7 %.
"Obtížně se mi věří tomu, že budeme na dvou procentech na začátku příštího roku, jak to centrální banka říká," uvedl Hampl. Podle Horské ČNB zvyšovala úrokovou sazbu pomalu a nyní ji nechává dlouhou dobu na sedmi procentech, což se odráží v inflačním očekávání na vysokých úrovních. "Podle naší prognózy se k dvěma procentům bohužel za stavu současného vývoje ekonomiky nejspíše nedostaneme ani v horizontu roku, roku a půl, a spíše se budeme pohybovat kolem tří procent," řekla.
Podle bývalé zástupkyni Česka při Světové bance Matesové se inflace zatím nevyvíjí dobře. "Dvouciferná inflace je nepřijatelně vysoká," zdůraznila. Poukazovala na to, že za to, co stálo domácnost předloni v dubnu 10 000 korun, loni zaplatila 11 420 korun a letos o dalších 1 450 korun více. Stále máme uvolněnou měnovou politiku, míní Matesová. Podle Horské je měnová politika ČNB málo aktivistická a málo účinná. Úrokovou sazbu by měla podle ní rychleji zvyšovat a později rychleji snižovat. Hampl podotkl, že centrální banka vyhodnocuje svoje prognózy a sama v jarním hodnocení uvádí, že pro cenovou stabilitu měla být úroková sazba před rokem a půl výrazně vyšší.
Diskutující také odmítli návrhy minimálního zaručeného důchodu a příjmu. "Koncept minimálního zaručeného důchodu je obrovské riziko a nesmysl," řekl Hampl, podle kterého by se výše částky stala předmětem dalšího politického boje. Horská mluvila o fiskální neudržitelnosti systému a Matesová o tom, že v českých podmínkách nejsou kvůli vysokým rozpočtovým schodkům takové koncepty možné.
Zdroj: ČTK
Aktuality
