Americká ekonomika v červnu vytvořila 209 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti klesla na 3,6 %

V ekonomice Spojených států v červnu mimo zemědělství vzniklo 209 tisíc pracovních míst. Analytici čekali přírůstek asi 225 tisíc míst po vzniku přibližně 306 tisíc míst v květnu (revidováno z 339 tisíc). Míra nezaměstnanosti se v červnu snížila o desetinu procentního bodu na 3,6 %, jak se čekalo. Data zveřejnilo v pátek americké ministerstvo práce.
V soukromém sektoru vzniklo v červnu 149 tisíc míst po přírůstku asi 259 tisíc míst v květnu (revidováno z 283 tisíc), čekal se vznik přibližně 200 tisíc míst. Údaj ministerstva práce za červen je tak v zásadním nesouladu s čtvrtečními daty ADP, podle kterých soukromý sektor vytvořil asi 497 tisíc pracovních míst.
Zpracovatelský sektor ohlásil za červen přírůstek asi sedmi tisíc míst (odhad: beze změny, květen: -3 tisíce), vládní sektor zaznamenal vznik 60 tisíc míst (odhad: +7 tisíc, květen: +47 tisíc).
Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, zůstala na 62,6 %, jak se čekalo. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu i ty, kteří už hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, v červnu stoupla na 6,9 % z 6,7 %, čekal se naopak pokles na 6,6 %.
Průměrná hodinová mzda v červnu meziročně vzrostla o 4,4 %, zvýšila se tedy stejným tempem jako v květnu, když se čekal růst jen o 4,2 %. Proti květnu mzda v červnu stoupla o 0,4 %, čekal se 0,3% růst, v květnu se mzda meziměsíčně zvýšila rovněž o 0,4 % (revidováno z +0,3 %).
V prvním pololetí vytvářela největší ekonomika světa měsíčně v průměru 278 000 pracovních míst. To je méně než loni, kdy měsíčně vznikalo asi 399 000 míst. Ekonomika USA potřebuje měsíčně vytvořit 70 000 až 100 000 pracovních míst, aby držela krok s růstem počtu obyvatel v produktivním věku.
Růst počtu pracovních míst sice zpomaluje, trh práce ale zůstává zdravý, přestože americká centrální banka od loňského března zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů. To je podle analytiků další známkou toho, že ekonomika zatím zůstává odolná, přestože řada ekonomů předpovídá recesi.
Někteří ekonomové upozorňují, že firmy hromadí pracovníky, což je dědictví nedostatku pracovních sil z doby, kdy se USA začaly vzpamatovávat z poklesu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Hromadění pracovníků přitom podle expertů maskuje potíže hospodářství, produktivita mezi pracovníky totiž v prvním čtvrtletí klesla.
Ekonomika USA v prvním čtvrtletí přidala anualizovaně 2 %, inflace v květnu klesla na 4 %
Ekonomika Spojených států v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok přidala dvě procenta. Tempo růstu tak kleslo z 2,6 % v předchozím kvartálu. Ekonomickou aktivitu ve Spojených státech nyní brzdí zvyšování úrokových sazeb, kterým se americká centrální banka snaží omezit inflaci.
Míra inflace ve Spojených státech v květnu klesla na čtyři procenta, je tak nejníže za více než dva roky. V dubnu byla inflace 4,9 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 %. Takzvaná jádrová inflace, která nebere v úvahu kolísavé ceny energií a čerstvých potravin, už ale tak příznivá není. Za letošní květen sice klesla, ale pouze o dvě desetiny procentního bodu na 5,3 %. Meziměsíčně se jádrové ceny zvýšily o 0,4 %, což je stejné tempo jako v předchozím měsíci.
Zdroj: ČTK, CNBC, Trading Economics