USA, Kanada a Británie sankcionují bývalého guvernéra libanonské centrální banky
Spojené státy, Kanada a Británie zavádějí ekonomické sankce vůči bývalému guvernérovi libanonské centrální banky Rijádu Salámímu, informovala ve čtvrtek agentura AFP. Třiasedmdesátiletý Salámí je už několik let vyšetřován kvůli podezření ze zpronevěry milionů dolarů ze státní kasy, obvinění odmítá. Šéfem centrální banky byl od roku 1993 do konce minulého měsíce a podle mnohých analytiků přispělo jeho vedení k hluboké ekonomické a finanční krizi, s níž se země už několik let potýká.
"Salámí zneužil svého postavení, pravděpodobně v rozporu s libanonskými zákony, aby obohatil sebe a své spolupracovníky tím, že vyvedl stovky milionů dolarů přes fiktivní společnosti a investoval je do nemovitostí v Evropě," uvedlo americké ministerstvo financí.
Na Salámího vydal letos v květnu mezinárodní zatykač francouzský soudce kvůli tomu, že se nedostavil k výslechu k pařížskému soudu. Ve Francii je Salámí vyšetřován kvůli podezření, že jako šéf libanonské centrální banky vyvedl z libanonské státní kasy miliony na své účty v zahraničí nebo za veřejné peníze nakoupil v cizině nemovitosti. Agentura AFP uvedla, že Libanon obvykle nevydává své občany do jiných zemí.
Loni v březnu soudy ve Francii, Německu a Lucembursku zmrazily kvůli podezření z praní špinavých peněz aktiva v hodnotě 120 milionů eur několika lidem, včetně Salámího.
Vedení libanonské centrální banky tento měsíc převzal dočasně její viceguvernér Vasím Mansúrí, protože vládnoucí politické frakce se nedokázaly shodnout na novém guvernérovi. Země se totiž potýká i s politickou krizí. Od loňského listopadu nemá prezidenta, protože parlament neschválil nástupce dosavadního prezidenta Michela Aúna. Zemi vede prozatímní vláda, která má jen omezené pravomoce.
Mansúrí je šíitský muslim, podle pravidel by ale měl být v čele centrální banky maronitský křesťan, uvedla televize Al-Džazíra. Podobná pravidla platí v Libanonu i pro vysoké politické funkce. Prezidentem má být podle tamních pravidel křesťan, vládu, jejíhož předsedu jmenuje prezident, má vést sunnita a předsedou parlamentu má být šíita.
Při přebírání vedení centrální banky slíbil Mansúrí rozsáhlé reformy, které jsou podle něj poslední šancí zachránit ekonomiku. Řekl mimo jiné, že výrazně omezí či téměř zastaví půjčování peněz vládě, které se rozmohlo za předchozího vedení banky. Mansúrí slíbil do půl roku rozsáhlé reformy, které jsou nutné rovněž pro pomoc od Mezinárodního měnového fondu a které musí rovněž schválit parlament. Mnozí analytici proto pochybují, že Mansúrí bude schopen reformy prosadit, když je u moci stejná politická reprezentace.
Libanon, kde žije asi šest milionů lidí, včetně asi 800.000 syrských uprchlíků, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, označovanou za nejhorší od občanské války v letech 1975 až 1990. Libanonská měna od té doby výrazně oslabila, paralyzovaný je v zemi bankovní systém a tři čtvrtiny obyvatel spadly do chudoby. Podle části ekonomických expertů může za současnou situaci špatné hospodaření politických elit a rozsáhlá korupce.
Zdroj: ČTK
