Americká ekonomika v srpnu vytvořila 187 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti stoupla na 3,8 %

V ekonomice Spojených států v srpnu mimo zemědělství vzniklo 187 tisíc pracovních míst. Analytici čekali přírůstek asi 170 tisíc míst po vzniku přibližně 157 tisíc míst v červenci (revidováno ze 187 tisíc). Míra nezaměstnanosti se v srpnu zvýšila o tři desetiny procentního bodu na 3,8 %. Data zveřejnilo v pátek americké ministerstvo práce.
V soukromém sektoru vzniklo v srpnu 179 tisíc míst po přírůstku asi 155 tisíc míst v červenci (revidováno ze 172 tisíc), čekal se vznik přibližně 150 tisíc míst. Zpracovatelský sektor ohlásil za srpen přírůstek asi 16 tisíc míst (odhad: beze změny, červenec: -4 tisíce), vládní sektor zaznamenal vznik osmi tisíc míst (červenec: +2 tisíce).
Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, stoupla o dvě desetiny procentního bodu na 62,8 %, čekala se stagnace. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu i ty, kteří už hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, v srpnu vyskočila na 7,1 % z 6,7 %, čekal se růst na 6,8 %.
Průměrná hodinová mzda v srpnu meziročně vzrostla o 4,3 %, čekalo se zopakování červencového tempa růstu 4,4 %. Proti červenci mzda v srpnu stoupla o 0,2 %, čekal se 0,3% růst, v červenci se mzda meziměsíčně zvýšila o 0,4 %.
V prvním pololetí vytvářela největší ekonomika světa měsíčně v průměru zhruba 280 tisíc pracovních míst. To je méně než loni, kdy měsíčně vznikalo asi 400 tisíc míst. Ekonomika USA potřebuje měsíčně vytvořit 70 tisíc až 100 tisíc pracovních míst, aby držela krok s růstem počtu obyvatel v produktivním věku.
Podle středečních dat agentury ADP v americkém soukromém sektoru v srpnu získalo práci 177 tisíc lidí. Po červencovém přírůstku 371 tisíc míst čekali analytici nárůst počtu zaměstnaných o 195 tisíc.
Ekonomika USA v druhém čtvrtletí přidala anualizovaně 2,1 %, inflace v červenci stoupla na 3,2 %
Americká ekonomika v druhém čtvrtletí podle zpřesněných dat vzrostla v přepočtu na celý rok o 2,1 %. Zrychlila tak růst z 2% tempa v prvním čtvrtletí. Růst největší světové ekonomiky zpomaluje měnová politika americké centrální banky. Ta ve snaze bojovat s inflací už více než rok zvyšuje úrokové sazby. Na konci července zvýšila základní úrok do pásma 5,25 až 5,50 %, což je maximum za 22 let. Růst v uplynulém čtvrtletí podpořily vyšší výdaje spotřebitelů i firem.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zrychlil na 3,2 % z červnových 3 %. Inflace tak zaznamenala první nárůst od loňského června. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v USA v souladu s očekáváním v červenci zvýšily o 0,2 %, tedy stejným tempem jako v červnu. Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 %, byla tak nejvýše za více než 40 let.
Zdroj: ČTK, CNBC, Trading Economics