čnBlog o inflačním paradoxu: Růst cen v říjnu znovu zrychlí, i kdyby se už nezdražovalo
V září 2023 byla cena spotřebního koše průměrného Čecha o 6,9 % vyšší než o rok dříve. To je rozvláčnější a preciznější způsob sdělení skutečnosti, že inflace byla 6,9 %, umožní nám ale vysvětlit následující dva zdánlivé paradoxy: Jak může být inflace takto vysoká, když cenová hladina v září oproti srpnu klesla o 0,7 %? A jak je možné, že v říjnu meziroční inflace dokonce stoupne nad 8 %, i kdyby se ceny proti září vůbec nezměnily?
První věta obsahuje tři důležité pojmy: spotřební koš, průměrný Čech a o rok dříve. Inflace znamená zvýšení cenové hladiny. Nikdo ovšem nemůže sledovat ceny všeho, to není technicky možné. Statistici proto konstruují takzvaný spotřební koš, který obsahuje nejdůležitější spotřebovávané položky. Jak vědí, co a s jakou vahou do něj zahrnout? K tomu slouží šetření zvané "statistika rodinných účtů", v rámci kterého vybrané domácnosti osm týdnů reportují veškeré své výdaje. Z toho se vyberou nejvýznamnější položky a spočte se jejich podíl na celkové spotřebě. Každé dva roky se pak pomocí těchto dat spotřební koš zaktualizuje.
Proto dnes ve spotřebním koši nenajdeme psací stroj nebo dokonce ani stolní počítač, který tam ještě před deseti lety byl. Místo něj s váhou 5,9 promile zastupují osobní počítače jiné položky - notebook a tablet. Ty totiž podle zjištění statistiků lidé v dnešní době kupují daleko častěji, a proto jsou pro výpočet změn cenové hladiny důležitější.
Ze způsobu sběru dat je asi už i zřejmé, proč je pro inflaci důležitý průměrný Čech. Každý z nás totiž utrácí za odlišné věci. Někdo má rád vdolky, jiný zase donuty. Někdo tankuje naftu, někdo benzin, někdo nabíjí ze zásuvky, někdo nemá auto vůbec. Jeden topí dřevem, druhý plynem. Někdo bude potřebovat pomník z přírodního kamene, jiný se po kremaci nechá rozprášit. Ano, i tyto položky najdeme ve spotřebním koši. Pravděpodobně tak v Česku neexistuje jediný člověk, který nakupuje průměrný spotřební koš, a tedy měl v září inflaci právě 6,9 %.
Ale to není největší komplikace inflační statistiky. Tou je ono klíčové "o rok dříve". Inflace 6,9 % totiž znamená, že o tolik je spotřební koš dnes dražší než před rokem. Proto se také často doplňuje adjektivem meziroční. Už ale neříká nic o tom, v jakém měsíci zdražení nastalo. Meziroční inflace totiž odráží součet meziměsíčních změn cenové hladiny za posledních dvanáct měsíců. V případě zářijové inflace tedy počínaje změnou cen mezi zářím a říjnem 2022 až po změnu cen mezi tímto srpnem a zářím. Pohled na jednotlivé měsíce pak odhalí, že ceny nejvíce rostly loni v listopadu a letos v lednu a únoru. Ve zbytku letošního roku už byl růst cen poměrně nízký. Například kdyby ceny rostly celý rok tak, jako rostly od února do září, byla by výsledkem inflace 2,5 %. To už je velmi blízko hodnotě 2 %, kterou se snaží Česká národní banka docílit.
Daleko největší inflační zvláštnost ale nastane za měsíc. Přestože se v poslední době z měsíce na měsíc ceny zvyšují daleko pomaleji než o 6,9 % ročně a nic se na tom velmi pravděpodobně nezmění ani v budoucnu, říjnová inflace dokonce vzroste. A to pořádně - pravděpodobně až nad 8 %. Jak je to možné? V říjnu loňského roku byl totiž zaveden takzvaný úsporný tarif. V důsledku toho klesla cena spotřebního koše oproti předchozímu měsíci, a to nejvýrazněji v české historii, aby potom v lednu zase rekordně vyskočila vzhůru poté, co úsporný tarif skončil.
Ačkoli aktuální (zářijová) inflace ještě obsahuje rekordní meziměsíční pokles z loňského října, letošní říjnová ho už obsahovat nebude. Proto se čistě matematicky říjnová meziroční inflace posune na vyšší úroveň. Na té pak setrvá až do ledna příštího roku, kdy naopak z inflace vliv úsporného tarifu úplně vypadne a zvýšení cen z letošního ledna se do ní přestane započítávat.
Za měsíc tak budeme svědky statistického paradoxu, kdy meziroční inflace výrazně vzroste, přestože se nyní zdražuje už jen mírně, nebo ceny dokonce klesají. To by mělo, i přes aktuálně zvýšené ceny ropy, platit i nadále, protože měnová politika České národní banky je velmi přísná. Je proto třeba zdůraznit, že půjde pouze o statistický efekt, který neznamená, že by se inflační tlaky v ekonomice obnovily. A efekt to bude dočasný - všechno nasvědčuje tomu, že v první polovině příštího roku inflace skutečně klesne do blízkosti inflačního cíle.
Článek je převzat z www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Inflacni-paradox-rijnova-inflace-vyskoci-inbspkdyby-se-uz-nezdrazovalo/. Text redakčně upraven.
Zdroj: ČNB
Aktuality
