Summit EU pokračuje jednáním o revizi víceletého finančního rámce
Summit EU pokračuje po rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem jednáním o revizi víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Revize byla prvním bodem na agendě dvoudenního setkání. Zástupci států unie během dne představili své pohledy na navržené změny, následně jednání přerušili a přesunuli se k tématu rozšiřování Evropské unie.
Revize do jisté míry souvisí s podporou Ukrajiny, řekl novinářům český premiér Petr Fiala. Výsledek diskuse předjímat nechtěl. "Máme vytvořit prostředky, abychom pomohli Ukrajině, a teď vedeme debatu o tom, jak moc má být navýšen rozpočet a v jakých položkách," řekl.
Šéf české vlády se domnívá, že i v tomto bodu účastníci summitu dospějí k řešení, které bude pro Evropu dobré. Debata není jednoduchá, nejde podle něj pouze o otázku Ukrajiny, u níž shoda u drtivé většiny států existuje, uvedl Fiala. Rozdíly se podle něj projevují mezi státy, které si přejí revizi provést ve větším rozsahu a státy, které jsou pro její velmi omezený rozsah. K druhé skupině, která chce rozpočet upravit jen za konkrétním účelem, podle něj patří Česko.
Maďarský premiér Viktor Orbán po rozhodnutí o přístupových rozhovorech s Ukrajinou ve videu na sociální síti X uvedl, že jednání o rozpočtu pokračují. Již dříve zopakoval svou pozici, že peníze na dlouhodobou pomoc Ukrajině by se měly vůbec brát odjinud, vyplývá z diplomatických zdrojů ČTK.
S návrhem úpravy dlouhodobého unijního rozpočtu přišla Evropská komise na konci června. "Žijeme v úplně jiném světě než v roce 2020, kdy byl víceletý rozpočet vyjednáván," upozornila tehdy šéfka EK Ursula von der Leyenová s odkazem na dopady ruské agrese na Ukrajině a související ekonomickou krizi.
Evropská komise původně požadovala navíc 66 miliard eur, podle posledního návrhu, který má ČTK k dispozici, se tato částka snížila na 22,5 miliardy, tedy na třetinu. I to je ale pro některé členské státy EU stále příliš mnoho. Navrhují proto jen 17 miliard eur, které budou celé určeny na Ukrajinu, a zbylé peníze, tedy 5,5 miliardy, potřebné na migraci či syrské uprchlíky, by byly získány škrty v jiných položkách rozpočtu. Zbylých 33 miliard, o kterých se vždy hovořilo, si EU půjčí na finančních trzích, aby tak tedy dohromady Kyjev získal potřebných 50 miliard.
Pobaltské státy nicméně žádají, aby bylo v rámci revize rozpočtu určeno více peněz i na takzvanou vojenskou mobilitu, tedy schopnost snadno a rychle přesunovat vojenský materiál a personál v celé Evropě. Věc musí být schválena jednomyslně a tuto shodu se zatím nepodařilo najít. Unijní lídři právě proto přešli na jiné téma a k rozpočtu se mají ještě vrátit.
Pro Česko je podle diplomatických zdrojů hlavně důležité, aby se podařilo dát dohromady peníze pro Ukrajinu a aby se neškrtalo v kohezních fondech a v oblasti zemědělské politiky.
Zdroj: ČTK
Aktuality
