Výnos 10letých státních dluhopisů ČR v závěru loňského roku klesl
Výnos desetiletých českých státních dluhopisů se v závěru loňského roku snížil a v prosinci dosáhl 3,97 procenta. Je to výrazný pokles proti prosinci 2022, kdy byl 4,71 procenta. V prvních 11 měsících loňského roku ale výnos byl nad čtyřmi procenty, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Vyšší výnosy státních dluhopisů znamenají, že rostou náklady na financování rozpočtového deficitu a státního dluhu.
Výnos desetiletých dluhopisů se v prosinci dostal pod čtyři procenta poprvé od března 2022. Nejvyšší hodnoty dosáhl v říjnu 2022, kdy byl 5,52 procenta. Většinu loňského roku se pohyboval mezi 4,4 a 4,7 procenta, prudký pokles zaznamenal až v prosinci.
Z dlouhodobého pohledu je ale nynější výnos desetiletých dluhopisů stále nadprůměrný. V posledních deseti letech se pohyboval do 2,5 procenta, nad tuto úroveň se dostal teprve v listopadu 2021. Vůbec nejvýhodnější bylo dluhové financování pro stát v letech 2015 a 2016, kdy po většinu roku výnos desetiletých dluhopisů nedosahoval ani 0,5 procenta.
Vyšší výnos státních dluhopisů prodražuje financování státního dluhu. U rostoucích nákladů na obsluhu dluhu se ale projevuje také zvyšující se objem dluhu, který podle ministerstva financí ke konci loňského roku dosáhl 3,111 bilionu korun, za poslední rok se zvýšil o 216 miliard korun. Do konce letošního roku by se měl státní dluh zvýšit na 3,367 bilionu korun, vyplývá ze Strategie financování a řízení státního dluhu.
Loni dosáhly výdaje státu na obsluhu státního dluhu 68,3 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 18,6 miliardy korun. V letošním roce ministerstvo financí očekává výdaje 95 miliard korun, v roce 2025 by měly dále vzrůst na 110 miliard korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Zdroj: ČTK
