ECB také na březnovém zasedání potvrdila základní úrokovou sazbu na 4,5 %
Rada guvernérů Evropské centrální banky na březnovém měnověpolitickém jednání podle očekávání počtvrté za sebou ponechala základní úrokovou sazbu na 4,50 %. V nové prognóze ECB uznala, že inflace se zmírňuje rychleji, než se předpokládalo. To by podle ekonomů mohlo otevřít cestu k zahájení snižování sazeb v letošním roce.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 %, letos v únoru už ale činila pouze 2,6 %, takže se nacházela relativně blízko 2% cíle ECB.
"Rétorika ECB aktuálně není nastavena na brzké snižování sazeb," řekl analytik z XTB Tomáš Cverna. Trh podle něj nyní dává 66% pravděpodobnost tomu, že centrální banka základní sazbu v novém cyklu uvolňování měnové politiky poprvé sníží v červnu.
Finanční trhy nyní čekají, že ECB v letošním roce sníží základní úrok třikrát nebo čtyřikrát. Zdroje agentury Reuters už několik měsíců uvádějí, že ECB pravděpodobně nesníží sazby před zasedáním plánovaným na začátek června, protože teprve v květnu bude mít k dispozici důležité údaje o mzdách.
Nová prognóza pro eurozónu: HDP letos stoupne o 0,6 %, inflace bude činit 2,3 %
Centrální banka uvedla, že od jejího posledního zasedání se inflace dále zmírňuje, a výhled růstu cen upravila směrem dolů. Předpokládá, že v letošním roce bude inflace v eurozóně v průměru činit 2,3 % a příští rok klesne na 2 %. Pro rok 2026 inflaci odhaduje na 1,9 %. Bez energií a potravin by inflace letos měla v průměru činit 2,6 %, v příštím roce by pak měla klesnout na 2,1 % a v roce 2026 by se měla snížit na 2 %.
Nejnovější prognóza naznačuje, že inflace dosáhne dvouprocentního cíle ještě před koncem letošního roku, a ne až v roce 2025, jak doposud banka očekávala. ECB ale současně dodala, že přestože většina ukazatelů inflace se zmírnila, domácí cenové tlaky zůstávají značné, částečně kvůli silnému růstu mezd.
Banka zároveň zhoršila výhled růstu ekonomiky. Očekává, že hospodářská aktivita zůstane v nejbližším období utlumená a že hrubý domácí produkt eurozóny se letos zvýší jen o 0,6 %. Pro příští roce ale počítá se zrychlením růstu na 1,5 % a pro rok 2026 s dalším mírným zrychlením na 1,6 %. Zprvu by ekonomický růst měla podpořit spotřeba, později také investice.
Tisková konference guvernérky Christine Lagardeové
"Dosahujeme solidního pokroku směrem k našemu inflačnímu cíli. Jsme si jistější, nejsme si ale jisti dost," řekla na tiskové konferenci guvernérka ECB Christine Lagardeová. O svém dalším kroku banka podle Lagardeové rozhodne na základě dalších ekonomických údajů, které budou k dispozici částečně už v dubnu a více před červnovým zasedáním. V tomto bodě panuje mezi bankéři ECB široká shoda, dodala.
Komentář expertů z XTB
HDP eurozóny v čtvrtém čtvrtletí stagnoval, inflace v lednu klesla na 2,8 %
Ekonomika eurozóny v loňském čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně stagnovala po poklesu o 0,1 % v třetím čtvrtletí. Meziročně vykázala růst o 0,1 %, zatímco v třetím čtvrtletí stagnovala. Růst za celý loňský rok činil v eurozóně i v celé EU podle prvního odhadu 0,5 %.
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v eurozóně v lednu kleslo na 2,8 % z prosincové hodnoty 2,9 %. Přispěl k tomu další pokles cen energií. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny snížily o 0,4 %. Meziroční jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, klesla na 3,6 % z prosincových 3,9 %. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny meziročně vzrostly o 3,3 %.
Zdroj: ECB, ČTK