Inflace v eurozóně v květnu podle rychlého odhadu Eurostatu stoupla na 2,6 %
Míra inflace v eurozóně v květnu stoupla na 2,6 procenta z dubnové hodnoty 2,4 procenta. V rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Zdražují zejména služby a potraviny, mírně k celkovému růstu ale opět přispěly také energie. Rychlý odhad neobsahuje údaje za celou Evropskou unii, nejsou v něm tedy ani data za Českou republiku.
Analytici s růstem inflace počítali, v průměru ale v anketě agentury Reuters očekávali, že se dostane pouze na 2,5 procenta. Meziměsíčně ceny v eurozóně vzrostly o 0,2 procenta, bez vlivu energií růst činí 0,4 procenta. Samotné energie byly proti dubnu o 1,2 procenta levnější.
Evropská centrální banka chce mít inflaci kolem dvou procent. Nepatrně vyšší inflace, než s jakou se počítalo, ale banku podle analytiků nedonutí počkat s chystaný snížením úrokových sazeb.
Guvernér italské centrální banky a člen rady guvernérů ECB Fabio Panetta ale po zveřejnění statistiky poznamenal, že nejnovější data v zásadě odpovídají očekávání. Nejsou podle něj ani dobrá ani špatná. Panetta stále trvá i na názoru, že ECB může snížit sazby v několika krocích, a přesto svou měnovou politikou dál brzdit případné inflační tlaky.
Nejvyšší inflaci měla v květnu Belgie, a to 4,9 procenta, nad čtyřmi procenty je i Chorvatsko. Naopak nejnižší míru inflace Eurostat registruje v Lotyšsku, a to 0,2 procenta. Pod jedním procentem je míra inflace také v Litvě, Itálii a ve Finsku.
Eurostat v rychlém odhadu rovněž uvádí, že služby k celkové meziroční inflaci v květnu přispěly 4,1 procentního bodu, zatímco v dubnu jejich příspěvek činil 3,7 procentního bodu. Na inflaci tak budou mít největší vliv. Další je kategorie potraviny, alkohol a tabák. Příspěvek energií k inflaci činí 0,3 procentního bodu, zatímco v dubnu energie od inflace naopak 0,6 procentního bodu odečetly.
Za důležitý ukazatel ekonomové považují základní inflaci, která nebere v úvahu cenové výkyvy u potravin, energií, alkoholu a tabáku. V květnu se zvýšila na 2,9 procenta z dubnové hodnoty 2,7 procenta.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý týden řekla, že inflace v eurozóně už je pod kontrolou. Předloni se dostala na rekordních 10,6 procenta, zejména kvůli výraznému zvýšení cen energií, částečně v důsledku války na Ukrajině a souvisejících politických rozhodnutí v západních zemích. Ekonomové tak nadále očekávají, že ECB sníží úrokové sazby už na svém červnovém zasedání. Základní úrok je teď v eurozóně na 4,50 procenta.
Největší série zvyšování úroků v historii ECB sice pomohla za poslední dva roky snížit inflaci a také inflační očekávání mezi spotřebiteli, zároveň ale zadusila úvěrovou aktivitu. Lze proto usuzovat, že až se centrální bankéři příští týden sejdou, budou se držet plánů, které se trhům snažili v posledních týdnech srozumitelně předat. A to je blížící se uvolnění měnové politiky.
Euro začalo po zveřejnění dat o inflaci znovu zpevňovat. Později, krátce před 13.00 SELČ, vykazovalo k dolaru nárůst o 0,15 procenta a prodávalo se za 1,0850 USD.
Zdroj: ČTK
