Průměrná mzda v ČR po dvou letech reálně stoupla, v prvním čtvrtletí byla 43 941 Kč

"Reálná mzda v prvním čtvrtletí roku 2024 vzrostla o 4,8 %, a to díky mírnějšímu růstu spotřebitelských cen než v minulých obdobích. Po devíti čtvrtletích tak nastal obrat, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.

Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale už od začátku roku 2014. Reálně ale kvůli vysoké inflaci od posledního čtvrtletí roku 2021 až do konce roku 2023 klesala.

Průměrná hrubá mzda se v prvním čtvrtletí tohoto roku zvýšila proti prvnímu kvartálu loňského roku o 2 884 korun. Spotřebitelské ceny také vzrostly, a to o 2,1 %. Objem mezd se zvýšil o 7,2 %. Počet zaměstnanců však zůstal zhruba stejný. Meziročně sice vzrostl, ale pouze o 0,1 %.

Medián, tedy střední hodnota mezd, stoupl v prvním čtvrtletí meziročně o 5,5 % na 36 651 korun. U mužů dosáhl 39 541 korun, u žen 33 793 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 20 753 korunami a 69 219 korunami.

Nejvyšší výdělky měli podle ČSÚ pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 84 299 korun. Na druhém místě byla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se mzdou 81 311 korun a na třetí příčce peněžnictví a pojišťovnictví s 78 972 korunami. Tato trojice odvětví vede podle statistiků žebříček průměrných mezd dlouhodobě.

Z jednotlivých odvětví byl nejvyšší růst průměrné mzdy bez započtení inflace ve zdravotní a sociální péči, kde dosáhl 11,1 %. O více než desetinu stouply mzdy také v administrativní a podpůrné činnosti, výrobě elektrických zařízení a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Nejméně naopak rostly mzdy ve vzdělávání, kde se zvýšily o 1,9 %, a ve veřejné správě a obraně povinném sociálním zabezpečení s růstem o 2,1 %. V těchto dvou odvětvích tak podle analýzy ČSÚ mzdy reálně, po započítání růstu spotřebitelských cen, nerostly.

Mezi regiony Česka zaznamenal ČSÚ v prvním čtvrtletí nejvyšší průměrnou mzdu stejně jako v minulosti v Praze, kde nyní činila 56 372 korun. Naopak nejmenší byl průměr mezd v Karlovarském kraji se 37 089 korunami. Nejvýrazněji rostly mzdy shodně ve Středočeském a Plzeňském kraji, kde se bez započtení inflace zvýšily o 7,6 %. Nejnižší byl růst v Praze, a to 6,2 %. I po započítání růstu cen se průměrné mzdy zvýšily ve všech regionech.

Analytici: Růst mezd překonal očekávání trhu, může podpořit spotřebu

Růst mezd v prvním čtvrtletí překonal očekávání finančního trhu a může podpořit další růst spotřeby, která v letošním roce potáhne českou ekonomiku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale upozorňují, že růst mezd nebyl rovnoměrný, více si polepšili vysokopříjmoví zaměstnanci. Návrat k reálnému růstu mezd navíc nepokryl jejich dvouletý propad, v současnosti se kupní síla průměrné mzdy pohybuje na úrovni počátku roku 2018.

"Meziroční růst průměrné mzdy v letošním prvním kvartálu dosáhl sedmi procent, což bylo téměř srovnatelné tempo s loňským posledním čtvrtletím. Vzhledem k dramatickému poklesu inflace ovšem toto nominální tempo stačilo na přírůstek reálné mzdy o 4,8 %, tedy nejvíce od druhého kvartálu roku 2021," uvedl hlavní ekonom v UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

"Doba hájení zaměstnavatelů kvůli obavám z nejistého vývoje inflace skončila a tlak na mzdové náklady letos poroste. Jen do konce letních prázdnin si o více peněz řekne pětina zaměstnanců a oproti loňsku výrazně rostou i požadavky na benefity, nejvíce o příspěvky na stravování, volnočasové aktivity a dovolenou," řekl generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.

Růst reálných mezd podle analytiků podporuje i výkon celého hospodářství. "Obnovení reálného růstu mezd je zásadním faktorem pro oživení domácí poptávky, které je letos hlavním pilířem růstu HDP při nevýrazném výkonu německého hospodářství. Brzdou však je fiskální konsolidace a příliš pomalé snižování úrokových sazeb. Mzdy tedy hrají stěžejní roli v letošním vývoji české ekonomiky," uvedl hlavní ekonom v Deloitte David Marek.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale upozornil, že mediánová nominální mzda vzrostla jen o 5,5 %. "Citelné zaostávání mediánové mzdy naznačuje, že silnější číslo prvního čtvrtletí bylo taženo patrně výraznějšími mzdami a odměnami vysokopříjmových zaměstnanců," uvedl.

Na rozdíl ve vývoji mezd mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců i v dlouhodobém horizontu upozorňuje hlavní ekonom ve společnosti CYRRUS Vít Hradil. "Průměrná reálná hrubá mzda se aktuálně nachází na stejné úrovni jako v prvním čtvrtletí roku 2018, tedy před dlouhými šesti lety. Středně- a vysokopříjmoví zaměstnanci na tom přesto jsou lépe než tehdy díky zrušení superhrubé mzdy, a tedy zvýšení čistých výdělků. To se ovšem netýká nízkopříjmových, jimž tato politika prakticky nijak neprospěla. Právě nízkopříjmoví mají přitom nejvyšší sklon ke spotřebě a jejich zchudnutí tedy pociťuje celá ekonomika," uvedl Hradil.

Analytici se také shodují, že rychlejší než očekávaný růst mezd může působit jako proinflační faktor. Podle nich lze proto očekávat, že bankovní rada České národní banky na červnovém jednání zmírní tempo uvolňování měnové politiky a sníží základní úrokovou sazbu jen o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 %.

Zdroj: ČTK