Průmyslová produkce v ČR v dubnu meziročně mírně klesla, zaostala za očekáváním analytiků

Na mírný meziroční pokles průmyslu měla vliv zejména nižší produkce v energetickém sektoru a pokračující pokles ve výrobě strojů a zařízení, v hutnictví a slévárenství. Produkce ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla meziročně klesla o desetinu. Výsledek podle statistiků ovlivnily zejména plánované odstávky v elektrárnách, nižší spotřeba plynu způsobená teplým počasím a pokračující pokles výroby v uhelných elektrárnách. Těžba uhlí v dubnu poklesla meziročně o více než pětinu.

Naopak dařilo se výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů, opravám a instalacím strojů a zařízení a také ostatnímu zpracovatelskému průmyslu. Ve výrobě ostatních dopravních prostředků se produkce meziročně zvýšila téměř o třetinu.

Hodnota nových zakázek byla v dubnu v porovnání s březnem o 0,8 procenta nižší. Oproti loňskému dubnu naopak o 3,6 procenta stoupla. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 5,3 procenta, tuzemské nové zakázky vzrostly o 0,8 procenta.

"Růst hodnoty nových zakázek nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel, více zde meziročně přibylo zakázek ze zahraničí. Velké či dlouhodobé zakázky získaly firmy v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení," uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Naopak o téměř pětinu nižší byla hodnota nových zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v dubnu meziročně snížil o 1,9 procenta.

Dubnové výsledky průmyslu zůstaly mírně za očekáváním analytiků

Dubnové výsledky českého průmyslu zůstaly mírně za očekáváním. Finanční trh předpokládal meziroční stagnaci, průmyslová produkce přitom poklesla o 0,4 procenta. Pozitivní zprávou ale je meziměsíční růst o 0,6 procenta, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Výraznější oživení průmyslové výroby předpokládají ve druhé polovině roku, za celý rok podle nich vzroste o jedno až 1,5 procenta.

Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský označil dubnový výsledek průmyslu za lehké zklamání. "Zásadní vliv na to, že očištěná produkce zůstala v meziročním poklesu, měl opět slabý výkon automobilového průmyslu. Výroba motorových vozidel vykázala meziročně opět snížení, i když mírnější než v předchozím měsíci," uvedl.

Slabší přínos automobilového sektoru pro průmyslovou výrobu ve srovnání s předchozím rokem připomíná i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. "Zatímco příspěvek k růstu loni ze strany automotive byl silných 2,9 procentního bodu a bez něj by tak průmysl propadl o více než čtyři procenta, letos činí příspěvek jen 0,2 procentního bodu. Tuzemský automotive si obecně vede dobře, oproti lednu až dubnu roku 2019 je letošní výroba o téměř 20 procent vyšší, pouze však nebude moci letos růst dvouciferným tempem jako v posledních dvou letech," uvedl.

Pozitivně ekonomové vnímají meziměsíční růst výroby, musí se ale podle nich ještě potvrdit, že to není jen výkyv. Vidí také signály možného oživení poptávky. "Pozitivní zprávou je pokračující růst hodnoty nových zakázek, které meziročně vzrostly o 3,6 procenta, z toho tuzemské zakázky vzrostly o 0,8 procenta a zahraniční zakázky se zvýšily o 5,3 procenta, což by mohlo naznačovat postupné oživení zahraniční poptávky, která je klíčová pro malou otevřenou ekonomiku typu Česka," uvedl ekonom Deloitte Filip Pastucha.

"Citelnější oživení ukáže průmysl zřejmě až v druhé polovině roku. Bude to navíc podmíněno svižnějším růstem spotřebitelské poptávky a zdravějším vývojem financí v podnikové sféře," řekl Rožumberský.

Hlavní ekonom Generali Investment CEE Radomír Jáč uvedl, že průmyslová výroba by letos měla vzrůst o jedno až 1,5 procenta. "Za letošní první čtyři měsíce nicméně průmyslová výroba po očištění o vliv počtu pracovních dní meziročně klesla o 0,8 procenta," upozornil.

Zdroj: ČTK