Reuters: Putin uprostřed války hledí z ruského okna do Evropy na východ

Válka na Ukrajině vedla k největšímu otřesu ve vztazích Ruska se Západem od kubánské raketové krize v roce 1962. Západní sankce si vynutily revoluci v hospodářských vztazích Ruska, jaká se odehraje jednou za století.

Od dob, kdy Petr Veliký položil základy moderního ruského státu a na počátku 18. století učinil z Petrohradu hlavní město své říše, vzhlíželi ruští vládci na Západ jako na zdroj technologií, investic a idejí.

Invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však přinutila prezidenta Vladimira Putina, aby se obrátil směrem k Asii a zbytku nezápadního světa uprostřed toho, co Kreml označuje za ekonomickou blokádu ze strany Spojených států a jejich evropských spojenců.

Západní sankce však neposlaly ruskou ekonomiku ke dnu a Moskva udržela vztahy s Čínou, hlavními regionálními mocnostmi na Blízkém východě a napříč Afrikou a Latinskou Amerikou.

Je však méně jasné, kolik hotovosti jsou tyto země připraveny investovat do ruské ekonomiky a za jakou cenu. Zatím nebyly z fóra oznámeny žádné senzační obchody.

Ruští představitelé ale tvrdí, že vše teprve začíná a že vztahy se Západem jsou zničené na celou generaci.

Bolivijský prezident Luis Arce, který se připojí k Putinovi na hlavním zasedání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, řekl, že se chce podělit o zkušenosti s novým ekonomickým modelem Bolívie.

"Máme svůj vlastní ekonomický model, který zavádíme od roku 2006, a chceme se o tyto zkušenosti podělit," řekl Arce Putinovi.

Fóra se účastní také zimbabwský prezident Emmerson Mnangagwa, stejně jako 45 dalších zahraničních představitelů včetně saúdského ministra energetiky, ománského ministra obchodu a vysokého představitele radikálního hnutí Tálibán, které vládne Afghánistánu.

Ruský obchod se Zimbabwe je však malý, loni činil pouhých 168 milionů dolarů (asi 3,79 miliardy Kč), zatímco obchod mezi Ruskem a Evropskou unií dosáhl v roce před ruskou invazí na Ukrajinu výše 300 miliard dolarů (asi 6,76 bilionu Kč).

Z fóra zmizeli západní investoři a bankéři, kteří se kdysi hrnuli, aby si ukousli svůj díl z obrovského nerostného bohatství Ruska a z jednoho z největších evropských spotřebitelských trhů. Zpravodajové Reuters na fóru neviděli žádné velké západní společnosti.

Z valné části zmizeli také oligarchové z 90. let, kteří vydělali jmění v chaosu hroutící se supervelmoci.

V Putinově Rusku je hlavním arbitrem stát, ovládaný bývalými špiony studené války a technokraty v Putinově okolí.

Státem kontrolované banky, jako je Sberbank, VTB a VEB, mají na fóru velké stánky, stejně jako ruské regiony a ministerstva spolu se surovinovými giganty, jako je Gazprom Něft a Novatek.

Ve znamení doby se nesl stánek Alfa Bank s obrovským čínským nafukovacím drakem, ozdobeným čínskými znaky a tvrzením, že Alfa je "nejlepší banka pro obchod s Čínou".

Čínská značka luxusních aut Hongqi vystavila obrněná vozidla.

Delegace Tálibánu, který je v Rusku stále formálně zakázaný, obcházela stánky. Tálibán původně čerpal členy z bojovníků, kteří s podporou USA v 80. letech vyhnali z Afghánistánu sovětská vojska.

Tématem fóra je heslo: Základem multipolárního světa je vytváření nových bodů růstu.

Zatímco ruská ekonomika prokázala odolnost vůči tvrdým západním sankcím, ceny rostou, stejně jako se nafukují výdaje na obranu. V dolarovém vyjádření je ruská ekonomika přibližně stejně velká jako před deseti lety. Ale Putin zabředl do ekonomické války se Západem, jehož finanční síla je - soudě podle nominálního hrubého domácího produktu - nejméně pětadvacetkrát větší než ruská.

Od mnoha zahraničních účastníků zazněla chvála na Rusko. "Letošní akce narostla co do velikosti. Příležitostí je spousta," řekla Reuters Nebeolisa Anakoová z Nigérie. "Západ se možná sám izoluje, protože je ve světě menšinou, jakkoli velmi důležitou. Vždy je lepší spolupracovat s ostatními částmi světa," dodala. Ostatní představitelé z Afriky a Blízkého východu tato tvrzení opakovali.

Saúdský ministr energetiky, princ Abdal Azíz bin Salmán, se na fóru setkal s ruským vicepremiérem pro energetiku Alexandrem Novakem, podle kterého "spřátelené země" převzaly drtivou většinu vývozu ruské ropy a asi 70 procent zaplatily v národních měnách. "Během čtyř měsíců letošního roku dodáváme do spřátelených zemí 95 procent ropy a ropných produktů," řekl Novak.

Zdroj: ČTK