Slovensko kvůli řízení ze strany EU ohlásilo plán snížit rozpočtový deficit
Slovenské ministerstvo financí připravuje střednědobý fiskálně-strukturální plán, jehož cílem je mít v roce 2027 podíl deficitu veřejných financí na výkonu ekonomiky pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). Úřad to ve středu uvedl v reakci na to, že Evropská komise (EK) zařadila Slovensko mezi skupinu sedmi členských států, u kterých navrhuje zahájit disciplinární řízení kvůli překročení unijních pravidel ohledně rozpočtových deficitů.
"Ministerstvo financí SR spuštění této procedury pro Slovensko očekávalo, protože bývalé vlády mezi lety 2020 až 2023 způsobily výrazný nárůst deficitu, díky čemuž se naše veřejné financí dostaly mezi nejhorší v EU," napsal úřad v prohlášení.
Pravidla fungování EU mimo jiné stanoví, že členský stát musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent HDP a veřejné zadlužení do 60 procent HDP.
Hospodaření Slovenska se výrazně zhoršilo po propuknutí epidemie nemoci covid-19 v roce 2020. Už předtím ale vlády pod vedením strany Směr-sociální demokracie nynějšího premiéra Roberta Fica nedostály svým plánům dosáhnout alespoň vyrovnaného hospodaření státu. Fico se stal počtvrté ministerským předsedou po předčasných parlamentních volbách z konce loňského září.
Schodek veřejných financí Slovenska loni výrazně stoupl, dostal se tak na 4,89 procenta HDP, zatímco předloni po revizi činil 1,67 procenta HDP. Podíl dluhu státu na HDP klesl na 56,04 procenta z 57,74 procenta v roce předchozím. EU po vypuknutí koronavirové krize platnost rozpočtových pravidel dočasně pozastavila.
Nynější Ficova vláda naplánovala na letošek schodek veřejných financí v přepočtu na 5,97 procenta HDP z původně očekávaných 6,52 procenta HDP pro rok 2023. Nezávislá slovenská rozpočtová rada už při schvalování rozpočtu veřejného sektoru na letošek ovšem upozornila, že vláda tohoto poklesu dosáhla jen díky účetnímu triku, a to na základě metodicky nesprávného postupu ohledně momentu započítání refundací unijní pomoci s vysokými cenami energií. Ficův kabinet prosadil i zvýšení některých daní, poplatků či odvodů, ale i nové výdaje v sociální oblasti, které pohltí značnou část konsolidačního balíčku.
Zdroj: ĆTK
