Meziroční růst maloobchodních tržeb v Česku v červenci zrychlil na 4,5 %, oživování spotřeby je podle analytiků stále pozvolné

"Největší podíl na meziročním růstu maloobchodních tržeb měl prodej prostřednictvím internetu a prodej v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin," uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. Tržby za nepotravinářské zboží se zvýšily v červenci meziročně o 5,9 procenta, za potraviny o čtyři procenta a za pohonné hmoty o 0,6 procenta.

Internetovým a zásilkovým obchodům v červenci stouply tržby meziročně o 17,2 procenta. Nespecializované prodejny s převahou nepotravinářského zboží utržily o 14,3 procenta víc. Nespecializovaným obchodům s převahou potravin se tržby zvýšily o 4,8 procenta, potravinářským prodejnám naopak klesly o 3,1 procenta.

Obchodům s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím tržby v červenci meziročně vzrostly o 9,6 procenta, s počítačovým a komunikačním zařízením o 0,3 procenta a s výrobky pro domácnost o 0,2 procenta. Méně utržily prodejny s oděvy a obuví o 1,9 procenta a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o půl procenta.

Proti červnu se tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel v červenci zvýšily o 0,7 procenta. Za potraviny utržili obchodníci o 1,3 procenta víc a za nepotravinářské zboží o 0,4 procenta víc. Meziměsíčně se snížily tržby za pohonné hmoty o 0,1 procenta.

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziměsíčně klesly o 0,8 procenta. Meziročně se snížily o 2,1 procenta. Za motorová vozidla včetně náhradních dílů lidé a firmy zaplatili meziročně o 3,3 procenta méně, tržby za opravy aut naopak vzrostly o 2,6 procenta.

Analytici: Oživování spotřeby je pozvolné, důvodem jsou obavy z vývoje ekonomiky

I když maloobchodní tržby v červenci zrychlily meziroční růst na 4,5 procenta, oživování spotřeby domácností je stále spíše pozvolné. Důvodem jsou zejména obavy Čechů z dalšího vývoje ekonomiky a vlastní finanční situace. 

"Čeští spotřebitelé se do obchodů zatím vracejí spíše opatrně. V průběhu letošního roku, tedy od ledna do července, zatím reálné tržby obchodů narostly o 1,5 procenta, což skutečně nelze označit za nákupní horečku," uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Z obchodů si podle něj Češi aktuálně odnášejí přibližně stejně zboží jako v březnu roku 2019 před pandemií covidu-19.

Meziroční růst maloobchodních tržeb v červenci mírně překonal odhad finančního trhu, který počítal s navýšením o 4,1 procenta, uvedl hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč. Zároveň poukázal na revizi ČSÚ, podle které maloobchodní tržby v červnu meziročně vzrostly o 3,7 procenta oproti původně oznámeným 4,4 procenta. "Celkově tak výkon maloobchodu za letošní druhé čtvrtletí spíše zaostal za očekáváním," uvedl.

Hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš předpokládá, že v dalších měsících bude meziroční tempo růstu maloobchodních tržeb naopak zpomalovat, a to vlivem vyšší srovnávací základny. Současnou dynamiku si pak maloobchodní tržby neudrží ani v meziměsíčním srovnání, míní analytik poskytovatele platebních služeb Akcenta Miroslav Novák.

"Spotřebitelská důvěra se přes léto snižovala. Dynamika reálných mezd ve 2. čtvrtletí zpomalila a v první polovině letošního roku pomaleji rostly mzdy nízkopříjmovým domácnostem oproti vysokopříjmovým," řekl Novák. V červenci maloobchodní tržby podle ČSÚ meziměsíčně stouply o 0,7 procenta.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek pak poukázal na to, že se oproti ostatním segmentům daří hlavně e-shopům. "I nadále se ukazuje potenciál e-shopů, které expandují dále do všech segmentů maloobchodu. Pro české spotřebitele jsou přehlednější a pohodlnější a umožňují jim nakupovat nejenom IT, kde původně prorazily, ale i vybavení domácností, oblečení a obuv, hobby zboží a také stále více potraviny," dodal.

Ze srovnání srpnových údajů v roce 2021 a letos vyplývá, že průměrné ceny se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze sledovaných položek o víc než 20 procent, jen u jablek byl nárůst jedenáctiprocentní. Cukr krystal zdražil v daném období o 65 procent, chleba o 47 procent a bílé pečivo o 41 procent. Nejvýraznější nárůst je u brambor o 88 procent, u hladké mouky se cena zvýšila o 43 procent, u vajec o 36 procent a u vepřové pečeně o 31 procent. Zhruba o čtvrtinu zdražilo za poslední tři roky pro spotřebitele mléko a máslo, shodně o 22 procent stoupla cena bílého jogurtu, sýru eidam a lahvového piva.

Zdroj: ČTK