Důvěra v ekonomiku ČR v září vzrostla, optimističtější byli spotřebitelé i firmy
Důvěra v českou ekonomiku v září po dvouměsíčním poklesu vzrostla. Ve srovnání se srpnem se její index zvýšil o 3,3 bodu na 97 bodů. Optimističtější byli spotřebitelé i firmy. Důvěra podnikatelů se navíc zvýšila ve všech odvětvích, což se stalo naposledy v dubnu 2023. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání je důvěra vyšší, loni v září byl index pod 90 body. Souhrnný indikátor důvěry letos dosud kolísá. Klesl v lednu, únoru, květnu, červenci a srpnu. Vzhůru šel v březnu, dubnu, červnu a v září.
Podnikatelská důvěra se v září zvýšila o 3,8 bodu na hodnotu 96,8 bodu. Nejvíce to bylo v odvětví služeb, a to o 5,1 bodu na 98,1 bodu. Ve stavebnictví vzrostla důvěra o tři body na 108,5 bodu, v průmyslu o 2,9 bodu na 94,4 bodu a v obchodu o 1,3 bodu na 96 bodů.
V případě spotřebitelů důvěra vzrostla o 0,6 bodu na 97,9 bodu. "Po čtyřměsíčním poklesu došlo v září k mírnému růstu spotřebitelské důvěry. Vzhledem k tomu, že většina sledovaných ukazatelů se meziměsíčně nezměnila, lze ale spíše než o růstu mluvit o mírné korekci poklesů z předešlých měsíců. A tak celkový spotřebitelský sentiment i v září zůstává pod dlouhodobým průměrem," uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Téměř se nezměnil podíl lidí, kteří očekávají v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku a zlepšení své finanční situace. Také počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, zůstal ve srovnání se srpnem stejný. "Podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se podruhé v řadě snížil," dodal ČSÚ.
Analytici: Růst důvěry v ekonomiku stojí hlavně na optimistických očekáváních
Zářijová důvěra v ekonomiku byla lepší, než očekával finanční trh, když se proti předchozímu měsíci zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Analytici oslovení ČTK ale upozorňují, že zlepšení důvěry táhla především očekávání firem ohledně budoucího vývoje, a tato očekávání se v minulosti už vícekrát nenaplnila. Varovali také, že v říjnu by se mohla nálada v ekonomice zhoršit s ohledem na dopady povodní.
"Zářijový průzkum hlásí až překvapivě výrazné zlepšení důvěry v české ekonomice," konstatoval hlavní analytik v Generali Investments CEE Radomír Jáč. Upozornil ale na rizika u podnikatelské důvěry. "V kontextu celoevropského vývoje překvapilo druhé zlepšení nálady v tuzemském průmyslu v řadě, když v Německu a v eurozóně obecně důvěra v průmyslu obecně slábne. Je tedy otázkou, nakolik je zlepšování důvěry v tuzemském průmyslu udržitelné," uvedl Jáč.
"Zářijové indikátory důvěry tak sice pozitivně překvapily a proti předešlým měsícům přináší nepatrně více optimismu, do velké míry však byla příznivější čísla tažena zejména očekáváním, která se v minulosti mnohokrát nenaplnila, zejména v případě očekávané výroby v průmyslu," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
"Přestože po dvou měsících poklesu důvěra podnikatelů v ekonomiku v září meziměsíčně vzrostla, zejména v českém průmyslu zatím v praxi vidíme přinejmenším velkou obezřetnost. Obavy nadále panují z vysokých cen vstupů, velkého konkurenčního boje i nízké poptávky, která se po sérii krizí vrací do normálu jen velmi pomalu. V posledním kvartále roku proto předpokládáme spíše kolísavý vývoj důvěry v ekonomiku zejména v podnikatelském sektoru, která bude odpovídat letošnímu nepřesvědčivému růstu HDP," řekl partner PwC ČR Petr Smutný.
Seidler také připomněl, že spotřebitelská důvěra vzrostla jen o 0,6 bodu na 97,9 bodu. "Nárůst v září byl pouze kosmetický, a šlo tak vesměs o stagnaci důvěry na úrovních, které patří mezi nejnižší v letošním roce," uvedl. Také hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek míní, že zlepšení spotřebitelské důvěry je spíš symbolické a nelze z něj vyvozovat nastávající prudký růst spotřeby.
Hlavní ekonom ve společnosti CYRRUS Vít Hradil upozornil, že sběr dat pro průzkum se uskutečnil v první polovině září. "Jen částečně se tak na něm mohly projevit povodně, které se odehrály ve dnech po 13. září. Nelze tedy vyloučit, že jejich dozvuky se na výsledcích negativně projeví teprve v říjnovém průzkumu," uvedl.
Také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda očekává, že dopady povodní zaznamená až říjnový průzkum důvěry v ekonomiku. Kromě škod způsobených povodněmi se v nich podle něj projeví i razance vládní pomoci postiženým regionům. "Povodně by měly přinést pozitivní impulz stavebnictví, naopak náladu v oblasti průmyslu či služeb mají potenciál spíše snížit," míní Kovanda.
Zdroj: ČTK
