Slovenská vláda bude muset podle rozpočtové rady opakovaně žádat o důvěru
Současná slovenská vláda premiéra Roberta Fica bude muset v příštích dvou letech kvůli vysokému veřejnému dluhu opakovaně žádat sněmovnu o vyslovení důvěry. Vyplývá to z vyjádření nezávislé slovenské rozpočtové rady (RRZ) k uplatňování ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vládní koalice má v parlamentu těsnou většinu.
V souladu s takzvanou dluhovou brzdou se přísnější sankce, jež souvisejí s vysokým zadlužením státu, nevztahují na vládu během prvních dvou let od schválení jejího programového prohlášení parlamentem. Současnému kabinetu tato výjimka uplyne v listopadu příštího roku.
Následně tak kromě hlasování sněmovny o důvěře vládě budou nově zmrazeny rozpočtové rezervy premiéra a kabinetu. Vláda se v příštím roce, na rozdíl od roku 2026, ještě může vyhnout povinnosti předložit návrh rozpočtu veřejného sektoru bez deficitu.
V současnosti se kvůli vysokému zadlužení státu nadále uplatňuje kromě jiného zmrazení základních platů členů vlády. Ficův kabinet toto opatření z dluhové brzdy ale obešel tím, že letos rozhodl o výrazném navýšení paušálních náhrad pro členy vlády. O výši paušálních náhrad, které nepodléhají zdanění, rozhoduje vláda, zatímco základní plat ministrů a premiéra stanoví zákon.
Strany nynější tříčlenné slovenské vládní koalice získaly v loňských volbách 79 křesel ve 150členné sněmovně, tedy potřebnou většinu k prosazování běžných zákonů. Letos v říjnu opustili poslanecký klub nejmenší vládní strany SNS tři zákonodárci, kteří současně vyjádřili podporu kabinetu a následně zpravidla hlasovali spolu s poslanci vládních stran.
Návrh rozpočtu veřejného sektoru na rok 2024 bez deficitu v souladu s dluhovou brzdou už loni připravila úřednická vláda premiéra Ľudovíta Ódora, která dovedla zemi k předčasným volbám. Na tento kabinet se výjimka z uplatňování nejpřísnějších sankcí nevztahovala, protože nedostal důvěru sněmovny. Nynější vláda, jež vzešla z voleb konaných na konci září 2023, pak prosadila vlastní návrh rozpočtu s předpokládanými vyššími výdaji než příjmy. Už dříve slovenské úřady označily dosažení vyrovnaného rozpočtu během jednoho roku za nereálné, protože by to znamenalo ekonomickou recesi a propouštění.
Slovensko v minulosti ani v době příznivého ekonomického vývoje nenaplnilo plán dosáhnout alespoň vyrovnaného hospodaření státu. Kondice státních financí se pak výrazně zhoršila po propuknutí epidemie nemoci covid-19 v roce 2020. Loni Slovensko neplnilo unijní pravidlo, aby veřejný schodek nepřekročil v přepočtu tři procenta výkonu ekonomiky. Kvůli tomu EU zařadila Slovensko mezi sedm členských států EU, se kterými letos v létě zahájila řízení. Rozpočtový výhled Slovenska počítá s tím, že schodek veřejných financí země klesne na tříprocentní úroveň v poměru k hrubému domácímu produktu až v roce 2027, na kdy připadá řádný termín příštích parlamentních voleb.
Zdroj: ČTK
