ČNB ponechala sazbu rezervy na ochranu úvěrového trhu na 1,25 %

"Oživení úvěrové aktivity domácností je pozvolné, cyklická rizika zatím významně nerostou, proto je současná výše rezervy dostatečná," řekla Kubelková. Riziko u úvěrů domácnostem i podnikům zatím centrální banka hodnotí jako nízké. "Česká národní banka bude dál sledovat, zda nové úvěry nevykazují známky vyšší rizikovosti. Pokud by banky příliš uvolňovaly úvěrové standardy, může Česká národní banka zpřísnit makroobezřetnostní politiku," dodala Kubelková.

Rezervu mají banky i další úvěrové instituce vytvářet jako ochranu proti rizikům, která plynou z nadměrného růstu úvěrů. V době růstu úvěrů by měly rezervu vytvářet, naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Vytváření rezervy se může projevit zpomalením růstu úvěrů, zejména těch rizikovějších.

Sazba platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry. ČNB stanovuje sazbu této rezervy čtvrtletně, o jejím zvýšení rozhoduje zpravidla s ročním předstihem. O rozpuštění rezervy může centrální banka rozhodnout s okamžitou platností.

Loni v dubnu dosáhla sazba proticyklické kapitálové rezervy vrcholu na 2,5 procenta. Poté ji centrální banka postupně snižovala, naposledy v červnu rozhodla o snížení sazby od počátku července o půl procentního bodu na 1,25 procenta.

Proticyklickou kapitálovou rezervu zavedla evropská směrnice CRD IV jako nástroj pro zvýšení odolnosti finančního systému. ČNB sazbu rezervy poprvé vyhlásila na podzim 2014.

Bankovní rada dnes také potvrdila, že od ledna bude od bank vyžadovat udržování systémové kapitálové rezervy na úrovni 0,5 procenta. Systémová rezerva má sloužit k ochraně finančního systému před riziky spojenými s geopolitickým napětím či dekarbonizací, ČNB o jejím zavedení rozhodla v červnu.

Systémová kapitálová rezerva bude znamenat, že banky budou muset držet víc vlastního kapitálu, upozornil analytik z Portu Marek Pokorný. Zástupci ČNB už dříve odhadli rozsah rezervy na 14 miliard korun. "Tato povinnost může vést k omezení schopnosti bank poskytovat úvěry, včetně hypoték, protože část prostředků bude vázána na splnění kapitálových požadavků. V důsledku toho by mohlo dojít ke snížení dostupnosti úvěrů pro klienty. Banky budou muset pečlivě vyvažovat mezi dodržováním těchto nových kapitálových požadavků a snahou udržet svou konkurenceschopnost na trhu prostřednictvím poskytování úvěrů," řekl Pokorný ČTK.

Experti: Zachování pravidel ČNB pro hypotéky situaci na trhu nezmění

"Rozhodnutí naznačuje, že ČNB považuje současné nastavení za adekvátní vzhledem k aktuálním podmínkám na trhu nemovitostí a v ekonomice obecně. Pro trh s hypotečními úvěry to znamená pokračování v dosavadním režimu, což by mělo přispět k jeho stabilitě a nemělo by ho ovlivnit výraznějším způsobem," řekl Marek Pokorný.

Parametry poskytování hypotečních úvěrů se podle očekávání nezměnily, doplnil hypoteční specialista společnosti Bidli Daniel Horňák. "Ožití trhu je zatím čerstvé, není důvod měnit parametry již nyní. Parametry DTI a DSTI jsou deaktivované, nicméně banky je ve svých propočtech stále uplatňují, ačkoli by nemusely," uvedl. Očekává tedy, že by v tomto směru mohly banky v následujícím roce upravit svoje podmínky poskytování hypoték.

Díky tomu, že banky nezaznamenaly nárůst problematických úvěrů, nevidí ČNB důvod ke zpřísnění regulace hypotečního trhu, uvedl konzultant společnosti společnosti 4fin Jiří Ušjak. Tyto důvody však podle něj mohou mít paradoxně negativní vliv na snižování úrokových sazeb. "Banky v současné situaci nemají důvod sazby příliš snižovat, zájem roste, objemy jsou dostatečné a marže veliké. Dá se tedy očekávat, že pokles úrokových sazeb bude i nadále velmi pozvolný a pomalý," odhadl.

V tuto chvíli je pro většinu klientů nejzásadnějším problémem výše měsíčního zatížení splátky hypotečního úvěru kvůli vysokým průměrným cenám nemovitostí v krajských městech, upozornil finanční specialista Fingo Adam Kaška. Má i takové klienty, kteří na hypotéku dosáhnou, mají deset až dvacet procent vlastních zdrojů, ale odrazují je splátky hypotéky ve výši 30 000 korun měsíčně, když jsou v nájmu podobného bytu za 20 000 korun měsíčně.

Trh však podle Kašky už nepočítá u bank se snížením sazeb zpátky ke dvěma procentům a spotřebitelé si začínají zvykat na to, že bude normální úvěr se sazbou kolem čtyř procent. "Obáváme se tak následujícího období, kdy bude docházet ke konci pětiletých fixací z rekordních let 2019 až 2021. Spotřebitelům se totiž zvýší úroky z dvou na čtyři až pět procent, a tím jim vyskočí měsíční výdaje na bydlení až o desítky procent," dodal.

Zdroj: ČTK