Slovenská sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2025, schodek má klesnout
Slovenská sněmovna v úterý schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá snížení schodku veřejných financí v přepočtu na 4,72 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letos původně plánovaných téměř šesti procent výkonu ekonomiky. Předlohu při hlasování podpořili nejen vládní poslanci, ale také tři nezařazení zákonodárci, kteří v říjnu opustili klub nejmenší vládní strany SNS a kteří v uplynulém týdnu naopak nehlasovali stejně jako jejich koaliční kolegové.
Slovensko navzdory očekávanému zlepšení svého hospodaření ani v příštím roce nebude plnit pravidlo EU, že veřejný schodek by neměl překročit tři procenta HDP. Na tuto úroveň by se slovenský deficit měl podle rozpočtového výhledu snížit až v roce 2027.
Ve státním rozpočtu Slovenska na rok 2025 jsou zahrnuta opatření z letošního konsolidačního balíčku v původně schváleném objemu zhruba 2,7 miliardy eur, který počítá zejména se zvýšením základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH), dále sazby daně z příjmů pro právnické osoby s vyššími příjmy a se zavedením daně z finančních transakcí. Právě kvůli tomuto konsolidačnímu balíčku předlohu rozpočtu už dříve kritizovala nejen opozice, ale i zástupci zaměstnavatelů a odbory. Vládní koalice podobu konsolidačního balíčku po jeho schválení opakovaně měnila.
Nezávislá rozpočtová rada dříve uvedla, že země příští rok může dosáhnout plánovaného schodku veřejných financí jen v případě, že vláda nepoužije rozpočtové rezervy na nové výdaje. Parlament ale už při hlasování o návrhu rozpočtu snížil hodnotu původně vyčleněné rezervy, a to i kvůli změnám při zvyšování platů zdravotníků.
Slovensko je jednou ze sedmi zemí Evropské unie, se kterými EU letos v létě zahájila řízení kvůli překročení stanovených rozpočtových deficitů. Hospodaření Slovenska se výrazně zhoršilo, když v roce 2020 propukla epidemie nemoci covid-19.
Návrh státního rozpočtu Slovenska na rok 2025 vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 2,2 procenta, s výraznějším zrychlením inflace a s poklesem tempa růstu reálných mezd.
Zdroj: ČTK
