Ekonomika eurozóny loni ke konci roku rostla rychleji, ukázal třetí odhad Eurostatu

Ekonomika eurozóny vzrostla ve 4. čtvrtletí 2024 mezikvartálně o 0,2 %, což je lepší výsledek než předchozí odhad 0,1 %, a navázala tak na růst o 0,4 % ve 3. čtvrtletí. Největší příspěvek k růstu pocházel ze spotřeby domácností, která se zvýšila o 0,6 %. Vládní výdaje vzrostly o 0,9 % a investice se zvýšily o 0,6 %. Vývoz i dovoz klesly o 0,1 % a zásoby snížily růst o 0,2 procentního bodu.

Dvě největší ekonomiky bloku zaznamenaly pokles – HDP Německa se snížil o 0,2 % a Francie o 0,1 % –, zatímco Itálie dosáhla růstu o 0,1 %, což je lepší než předchozí odhad stagnace. Irsko překvapilo růstem o 3,6 %, přestože původní odhady počítaly s poklesem o 1,3 %. Naopak HDP Rakouska (-0,4 % oproti 0 %) a Finska (-0,2 % oproti +0,1 %) se snížil.

Silný růst zaznamenaly Španělsko (0,8 %) a Portugalsko (1,5 %), pozitivní výkonnost předvedly i Nizozemsko (0,4 %), Belgie (0,2 %), Slovinsko (0,6 %), Slovensko (0,5 %) a Estonsko (0,7 % oproti 0,1 %). HDP Litvy narostl o 0,8 %, mírně méně než předchozích 0,9 %.

Meziročně ekonomika eurozóny vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí 2024 o 1,2 %, čímž překonala původní odhady 0,9 % a zrychlila z revidovaného růstu 1,0 % ve třetím čtvrtletí. Jednalo se o nejrychlejší expanzi od začátku roku 2023, podpořenou nižšími náklady na půjčky a zmírněním inflačních tlaků.

Spotřeba domácností vzrostla o 1,5 % (oproti 1,1 % ve třetím čtvrtletí), vládní výdaje se zvýšily o 2,8 % (mírně méně než 3,1 % ve třetím čtvrtletí). Naopak fixní investice klesly o 2,1 %, což představuje hlubší pokles oproti 1,6% snížení v předchozím čtvrtletí. Vývoz se zvýšil o 1,1 %, zatímco dovoz vzrostl o 1,2 %.

V rámci největších ekonomik bloku se nejvíce vedlo Španělsku se silným růstem 3,5 %, následovaly Nizozemsko (1,8 %), Francie (0,6 %) a Itálie (0,6 %). Naproti tomu Německo, největší ekonomika eurozóny, zůstalo v recesi, když jeho HDP klesl o 0,2 %.

Zdroj: Trading Economics