Počet insolvencí společností globálně vzrostl, v ohrožení jsou statisíce pracovních míst

Minulý rok přinesl podle očekávání další rychlý a rozsáhlý nárůst insolvencí podniků. Celkově globální index platební neschopnosti za celý rok 2024 vzrostl o 10 % oproti roku 2023 (kdy došlo k růstu o 7 % oproti roku 2022). Dvojciferný nárůst neschopnosti splácet zaznamenaly USA (+22 %), což je menší růst než za rok 2023 (+40 %). Změnu trendu v počtu insolvencí společností zaznamenala Čína, ve které došlo k růstu o 3 %, přičemž ještě v roce 2023 měla úbytek insolvencí o 14 %. Nárůst insolvencí postihl i další asijské a tichomořské státy – v Japonsku došlo k meziročnímu zvýšení o 15 % a v Austrálii o 41 %.

Klíčový podíl na celosvětovém růstu insolvencí měla západní Evropa, kde dvě třetiny sledovaných odvětví zaznamenaly nárůst. Západní Evropa zůstala, i přes mírné zpomalování růstu (12 % v roce 2024, 15 % v roce 2023 a 23 % z roku 2022), klíčovým přispěvatelem k celosvětovému nárůstu insolvencí. Zpomalení je způsobené především Británií, které se podařilo snížit insolvence o 5 %. Eurozóna naopak utrpěla znatelné zrychlení (19 %), a to zejména ve Francii (17 %), Německu (23 %) a Itálii (45 %).

Mezi nejvíce postižená odvětví patřily doprava, stavebnictví a B2B služby. Znepokojujícím faktorem je také stálý nárůst insolvencí velkých podniků. V roce 2024 došlo k 474 případům insolvence společností s obratem nad 50 milionů eur. Tento rekordní rok za uplynulou dekádu připomíná, jak zásadní je pečlivě sledovat riziko dominového efektu na dodavatele a subdodavatele.

Růst insolvencí podniků se nevyhnul ani střední Evropě. Více společností v insolvenci zaznamenalo Česko. Nárůst v minulém roce byl o 7 %. Podobně na tom bylo Polsko (+8 %). Naopak snížení hlásí Maďarsko, kde se za rok 2024 snížil počet insolvencí firem o 25 %. Je ale potřeba dodat, že země v roce 2023 prodělala raketový růst insolvencí, a to o 146 % oproti roku 2022. Slovensko si v meziročním srovnání také polepšilo, celkově o 7 %.

Neschopnost společností splácet závazky se dá podle Allianz Trade očekávat i v následujících letech. Konkrétně očekává, že v letech 2025 a 2026 se celosvětově zvýší počet insolvencí podniků, a to o 6 %, respektive 3 %. Důvodem bude především opožděné snížení úrokových sazeb. Hrozí, že uvolnění bude menší, než se původně předpokládalo, a to zejména u podniků s vysokou mírou zadluženosti a v těch, které čelí specifickým problémům v oblasti financování (například přechod na ekologickou ekonomiku, konkurence v oblasti umělé inteligence, problémy v dodavatelském řetězci). Neméně důležitou roli budou hrát i další rizikové faktory, jako je přetrvávající nedostatečná ekonomická dynamika a odstraňování nahromaděných insolvencí po pandemii covidu-19.

Předpokládaný vývoj počtů insolvencí podniků pro letošní rok

Nepříliš příznivý je také výhled pro Česko. Podle analýzy by letos měl meziročně růst počet podniků v insolvenci. Pro letošní rok se očekává nárůst o 5 % a i v příštím roce by mělo dojít k zvýšení, a to konkrétně o 3 %. Naopak u ostatních zemích Visegrádské čtyřky se očekává pokles či pouze drobný růst – Polsko pravděpodobně letos sníží počet insolvencí o 4 % a o 12 % v roce následujícím, Maďarsko letos o 23 % a v roce 2026 o 18 %. U Slovenska letos podle odhadů proběhne meziroční nárůst o 1 %, přičemž v roce 2026 by naopak mohl následovat pokles o 3 %.

Předpokládaný letošní nárůst insolvencí společností se projeví i na pracovním trhu. Ohrozí až 2,4 milionu pracovních míst na celém světě, o 120 tisíc míst více než loni. Počet ohrožených míst by pak v roce 2026 měl růst již méně, a to o 30 tisíc oproti letošku. Údaj je pro každou zemi vypočítaný na základě průměrného počtu zaměstnanců na podnik, podílu podniků, které okamžitě přecházejí do fáze likvidace (v průměru 72 %), a podílu propuštěných osob ve fázi restrukturalizace (v průměru 32 %).

Západní Evropa (1,1 milionu míst) by v tomto globálním měřítku vedla před Severní Amerikou (450 tisíc), pro oba regiony by přitom šlo o desetiletá maxima. Následovala by Asie (440 tisíc) při zhruba stabilním ročním počtu od roku 2022. V celosvětovém měřítku jsou hlavními ohroženými odvětvími stavebnictví, maloobchod a služby.

Vývoj počtu insolvencí a odhad na další roky

Podle analýzy by mohly vést k většímu počtu insolvencí také vysoké úrokové sazby a nižší dostupnost úvěrů. Naopak rozšíření úvěrů by mohlo přispět ke snížení platební neschopnosti podniků tím, že podnikům poskytne likviditu k řízení dluhových závazků, udržení provozu a investicím do růstu.

Zhoršit prognózu na následující roky by mohly obchodní války a pokračující vojenské konflikty. Tyto faktory by totiž mohly v letech 2025 a 2026 zvýšit celosvětovou platební neschopnost přibližně o 7 %. Vývoj počtu insolvencí by se mohl zhoršit, pokud by evropské ekonomiky vykazovaly slabší výkonnost, než se očekávalo, nebo pokud by ekonomiky asijsko-pacifického regionu byly méně odolné nepříznivým faktorům. Vliv bude mít také případné zapojení Číny do obchodních válek, které by zhoršilo i prognózu pro USA. A samozřejmě výsledky mohou zhoršit probíhající konflikty na Ukrajině či Blízkém východě. Přidat se může i zvýšené napětí v Jihočínském moři v souvislosti s Tchaj-wanem. Obchodní války a další geopolitické faktory by tak mohly znamenat celkový nárůst světových insolvencí společností na 7,8 % pro letošní rok a 8,3 % pro ten příští.

Zdroj: Allianz Trade