Německá ekonomika v prvním čtvrtletí mezikvartálně přidala 0,2 %. Konec její stagnace to ale není, upozorňuje ekonom
Německá ekonomika v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům vzrostla v souladu s odhady ekonomů o 0,2 %. Ukázala to ve středu zveřejněná předběžná data spolkových statistiků. Údaj je očištěn o cenové, kalendářní a sezónní vlivy. Meziročně HDP naopak o 0,2 % klesl. Statistický úřad přičetl mezičtvrtletní nárůst HDP vyšším výdajům domácností na konečnou spotřebu a vyšší tvorbě kapitálu.
"Ačkoli jsou čerstvá čísla pozitivní, mezikvartální nárůst je stále příliš slabý na to, aby ukončil dlouhotrvající stagnaci ekonomiky země," upozornil Carsten Brzeski z ING. Největší evropská ekonomika je delší dobu utlumená, přičemž její HDP se v jednotlivých čtvrtletích v letech 2023 a 2024 střídavě zvyšoval a klesal. Země se zatím vyhnula technické recesi, která je definována dvěma po sobě jdoucími čtvrtletími poklesu.
Klíčová odvětví ekonomiky, například automobilový průmysl, trpí silnější konkurencí z Číny. Další odvětví, včetně výstavby bytů a infrastruktury, rovněž procházejí obtížným obdobím spojeným s vyššími náklady, utlumenými investicemi a byrokratickými překážkami.
Německo - mezičtvrtletní vývoj HDP (v %), zdroj: tradingeconomics.com
Zvlášť Německu, silně závislému na exportu, nejistotu přinesla politika cel prezidenta USA Donalda Trumpa. USA jsou pro Německo nejdůležitějším obchodním partnerem.
Jako součást Evropské unie čelí Německo 20% plošným clům na zboží vyvážené do USA, ačkoli tato cla byla dočasně snížena na 10 %, aby byl vytvořen prostor pro jednání. Na největší evropskou ekonomiku dopadají také tarify USA na ocel, hliník a automobily.
Německá vláda minulý týden snížila svůj hospodářský výhled a nyní předpovídá stagnaci HDP v roce 2025, přičemž odcházející ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že hlavním důvodem této revize je právě obchodní politika Trumpa a její dopad na Německo.
Na obzoru by se však mohl objevit světlý bod. Německo letos provedlo změny v dlouholetém pravidle o dluhové brzdě, čímž umožnilo vyšší výdaje na obranu a vytvořilo fond ve výši 500 miliard eur určený na investice do infrastruktury a klimatu.
Zdroj: CNBC
