Státní rozpočet ČR vykázal ke konci dubna deficit 126,1 miliardy Kč, meziročně byl o 27 miliard nižší
Hospodaření státního rozpočtu ČR skončilo k závěru dubna deficitem ve výši 126,1 miliardy Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 122 miliard Kč. K meziročnímu zlepšení salda o 27 miliard Kč přispěl růst příjmů o 5,2 % podpořený nejvíce inkasem daní, zatímco celkové výdaje překročily loňskou úroveň pouze o 0,5 %.
"Meziroční zlepšení salda státního rozpočtu o 27 miliard Kč je potěšující. Na příjmové straně se pozitivně projevují změny nastartované loni vládním ozdravným balíčkem v kombinaci s růstem ekonomiky, zatímco výdajová strana rozpočtu zůstává umírněná. Tento týden ČSÚ oznámil, že česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 2 % a výběr daní na příjmové straně rozpočtu tento trend potvrzuje. Inkaso daně z příjmu fyzických osob je díky růstu mezd a platů meziročně vyšší o 13 %, výběr daně z příjmů právnických osob stoupl o 6 % a výběr DPH o 8 %," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příjmy státního rozpočtu byly na konci dubna meziročně vyšší o 5,2 % (+30,8 miliardy Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo i přes pokles výnosu daně z neočekávaných zisků (-3,8 miliardy Kč) o 7,7 % (+21,6 miliardy Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,2 % (+17,5 miliardy Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 7,1 miliardy Kč (-15,3 %).
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 3,8 miliardy Kč (+0,5 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,2 %, +15,2 miliardy Kč) tažený financováním vzdělávání (+9,4 miliardy Kč), sociálními transfery (+8,8 miliardy Kč), obsluhou státního dluhu (+5,3 miliardy Kč), kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 miliardy Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (2,2 miliardy Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-10 miliard Kč). Investiční aktivita státu meziročně klesla o 11,4 miliardy Kč.
"Přesto, že se plnění státního rozpočtu vyvíjí o poznání lépe než v minulém roce, je třeba nadále pokračovat v konsolidaci veřejných financí, která se sice začíná projevovat zvýšeným daňovým inkasem, nicméně nastavení konsolidace jako takové není dostatečné. Zda bude dodržen plánovaný deficit, je komplikované předvídat," napsala analytička z Raiffeisenbank Tereza Krček.
"V poměru k HDP letos podle nás deficit veřejných financí za předpokladu schodku státního rozpočtu 240 miliard Kč setrvá poblíž loňských 2,2 %. Fiskální politika by tak měla na dynamiku ekonomické aktivity působit zhruba neutrálně. Vzhledem k trendu rozvolňování fiskálních pravidel v Evropě a stále relativně nízkému celkovému dluhu Česka vnímáme střednědobě riziko, že by nakonec mohlo dojít k ještě výraznější revizi tuzemských pravidel směrem k uvolněnější fiskální politice (nad rámec avizovaného postupného navyšování výdajů na obranu tempem 0,2 procentního bodu HDP ročně na cílová 3 % HDP v roce 2030)," doplnil ekonom Jaromír Gec z Komerční banky.
Zdroj: Ministerstvo financí
