Ekonomika eurozóny podle finálních dat Eurostatu v prvním čtvrtletí meziročně přidala 1,5 %

Mezičtvrtletní nárůst HDP eurozóny o 0,6 % znamená nejvyšší růstové tempo ekonomiky od konce roku 2022. Expanze hospodářství překonala očekávání, podpořily ji zejména investice a export. Vývoz z eurozóny se zvýšil o 1,9 % a dovoz do ní vzrostl o 1,4 %. Spotřeba domácností stoupla o 0,2 %.

Zaměstnanost v eurozóně v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,7 % po 0,8% růstu v předchozím kvartálu a mezikvartálně se zvýšila o 0,2 % po růstu o 0,3 % v posledním loňském čtvrtletí.

Evropská centrální banka ve čtvrtek oznámila osmé snížení úrokových sazeb v aktuálním cyklu, depozitní sazbu snížila o 25 bazických bodů na 2,00 %. Na následné tiskové konferenci ale guvernérka Christine Lagardeová upozornila, že další kroky v oblasti měnové politiky bude centrální banka pečlivě zvažovat. Ekonomové předpokládají, že ECB si nyní dá se snižováním sazeb pauzu, protože ekonomika eurozóny navzdory napětí v mezinárodním obchodě zůstává silná.

ECB zároveň ve čtvrtek zveřejnila novou ekonomickou prognózu. Podle ní HDP eurozóny letos stoupne o 0,9 %, příští rok růst ekonomiky zrychlí na 1,1 % a v roce 2027 HDP měnového bloku posílí o 1,3 %. Predikce pro letošek a rok 2027 zůstaly proti předchozí prognóze z března beze změny, pro rok 2026 počítala ECB v březnu s růstem tempem 1,2 %.

Inflace podle aktualizované prognózy letos dosáhne průměrné hodnoty 2,0 %. To je oproti březnu optimističtější výhled, tehdy ECB predikovala 2,3 %. Příští rok by míra inflace měla sestoupit na 1,6 % a v roce 2027 by se měla vrátit na 2% cíl centrální banky. Březnová prognóza pro rok 2026 předpovídala inflaci 1,9 %, výhled pro rok 2027 se nezměnil. Lagardeová ale řekla, že výhled je kvůli okolnostem nezvykle nejistý.

Zdroj: fxstreet.com, CNBC