Podnikatelská aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny se v říjnu nezměnila
V pondělí dopoledne v Evropě vycházely finální říjnové indexy nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru. Hranicí očekávaného růstu aktivity je 50 bodů (hodnoty nad 50 znamenají růst, hodnoty pod 50 signalizují pokles). Jak jsou na tom jednotlivé země?
- Španělsko: 52,1 bodu (odhad: 51,6 bodu, září: 51,5 bodu)
- Česko: 48,2 bodu (odhad: 49,5 bodu, září: 49,2 bodu)
Komentář Petra Dufka (Banka Creditas):
Říjnový výsledek indexu nákupních manažerů ukázal, že situace v tuzemském průmyslu se nejenže nezlepšuje, ale ve skutečnosti se dále zhoršuje. Potvrzuje se tak, že letní optimismus firem nestál na zakázkách, ale jen na víře ve zlepšení. Není to zrovna pozitivní začátek posledního čtvrtletí letošního roku. Stále platí, že chybí především zahraniční poptávka, na které je tuzemský průmysl závislý. Jde nejen o cyklický problém v důsledku pokračujícího útlumu německého hospodářství, ale také o strukturální problém.
Nekonkurenční ceny energií, bující byrokracie a všemožná regulace spolu s přetlakem asijského importu činí život průmyslových firem čím dál těžším. Firmy se snaží dále optimalizovat náklady a některé se snaží podbízet cenami. Jak je vidět, moc to zatím nefunguje. Takže nezbývá než dále propouštět.
Stejný problém jako v Česku mají průmyslové firmy i v Itálii a ve Francii. Nové zakázky jim klesají a naděje na zlepšení více méně zatím žádná. V Německu je vidět drobné zlepšení zakázek, které ovšem nelze zatím přeceňovat. Zvlášť když exportní aktivita tamních firem klesá pod tlakem amerických cel a čínské expanze, a tamní firmy jsou ve svých výhledech čím dál skeptičtější.
Komentář Víta Hradila (INVESTIKA):
Podle průzkumu si zpracovatelé stěžují na slabou poptávku, a to hlavně s ohledem na zakázky ze zahraničí. Na tento vývoj pak reagují snižováním cen vlastní produkce, což jim naštěstí umožňuje relativně slabý růst cen vstupů. V rámci snahy o úsporu nákladů pak firmy sahají k redukci stavu zaměstnanců. Podobně jako v předchozích měsících ovšem nadále platí, že zpracovatelé věří v dohledné době ve zlepšení, nicméně i jejich optimismus v aktuálním měsíci ochladl.
Aktuální data jsou v příkrém rozporu s dalšími informacemi, které z tuzemského průmyslového sektoru v poslední době přicházely. Zatímco podle nedávno zveřejněného konjunkturálního průzkumu se poptávka v průmyslu – a speciálně pak ta zahraniční – již začala zotavovat a výhled do blízké budoucnosti se znatelně zlepšil, index nákupních manažerů ukazuje pravý opak. Podobné protichůdné signály tyto "měkké" indikátory typicky vykazují v momentech, kdy se obrací trend, což jejich spolehlivost snižuje. S ohledem na pozitivní překvapení, které přinesl předběžný odhad růstu české ekonomiky v letošním třetím kvartálu, a také na některé mírně pozitivní indicie přicházejících z Německa se momentálně kloníme spíše k optimistické interpretaci. Říjnový výsledek indexu nákupních manažerů tak sice podle nás nelze zcela ignorovat, ale nedělali bychom z něj velké závěry. Podle nás v nejbližší době vykáže korekci nahoru a celý průmyslový sektor čeká sice opatrné, ale přece jen oživení, které se plně projeví v první polovině roku 2026.
- Švýcarsko: 48,2 bodu (odhad: 47,5 bodu, září: 46,3 bodu)
- Itálie: 49,9 bodu (odhad: 49,2 bodu, září: 49 bodů)
- Francie: 48,8 bodu (flash: 48,3 bodu, září: 48,2 bodu)
- Německo: 49,6 bodu (flash: 49,6 bodu, září: 49,5 bodu)
- eurozóna: 50 bodů (flash: 50 bodů, září: 49,8 bodu)
- Spojené království: 49,7 bodu (flash: 49,6 bodu, září: 49,6 bodu)
Zdroj: Trading Economics, fxstreet.com
