Analýza: Inflace v Evropě dosáhne vrcholu v druhém čtvrtletí

Inflace v zemích eurozóny dosáhla v dubnu meziroční hodnoty 7,5 procenta. Podle analytiků Allianz Trade lze za prudkým nárůstem cen hledat kombinaci několika faktorů, silné ekonomiky a jejího opětovného otevření po pandemii, ale i problémy v pružnosti dodavatelských řetězců, kdy stále křehký globální systém výroby a distribuce nezvládal držet krok s poptávkou po pandemii. Ruská agrese na Ukrajině tlak na růst cen ještě dále zvýšila, především v segmentu komodit, nejvíce pak energií.

"S tím, jak se konflikt na Ukrajině prodlužuje a v Číně se objevují nová ohniska nákazy covid-19, jsou důsledky rostoucích životních nákladů dalekosáhlé a vyvolávají závažné otázky o vhodnosti běžně používaných inflačních modelů a z nich odvozených politických rozhodnutí," uvedla ředitelka Allianz Trade pro ČR Iva Palusková.

Přestože se analýza věnovala eurozóně, inflační dynamika je podobná i v těch zemích EU, které společnou měnu nepoužívají, včetně ČR. Podle dat Českého statistického úřadu inflace v dubnu meziročně vzrostla o 14,2 procenta, ve srovnání s předchozím měsícem ceny stouply o 1,8 procenta.

Dá se očekávat, že inflační vrchol teprve přijde. "Na základě našich základních prognóz vývoje bez embarga EU na dovoz ruské ropy a plynu očekáváme, že celková inflace dosáhne vrcholu v druhém čtvrtletí roku 2022. Tento výsledek by platil i v případě, že by ceny energií zůstaly na současné zvýšené úrovni až do konce příštího roku. V případě nepříznivého scénáře v podobě embarga EU na ruský vývoz energií, které by dále zvýšilo ceny, by se vrchol celkové inflace posunul až na konec roku," upřesnila Palusková.

Analytici Allianz Trade očekávají, že se inflace v eurozóně letos stabilizuje na 6,5 procenta a v příštím roce na 2,5 procenta. Jádrová inflace, tedy ceny spotřebního koše očištěné o sezonní vlivy, změny regulovaných cen či daňových úprav, by nicméně měla zůstat neobvykle vysoká, v průměru 2,5 procenta. To je více než dvojnásobek v desetiletí před pandemií covid-19.

Jádrová inflace se na růstu spotřebitelských cen v letech 2001 až 2021 podílela 55 procenty. Odborníci Allianz Trade však odhadují, že v roce 2022 bude pouze 35 procent inflace připadat na jádrovou inflaci a zbytek na rostoucí ceny potravin (17 procent) a energií (48 procent).