Chystaná konsolidace veřejných financí ČR je podle rozpočtové rady nedostatečná

Plánovaná konsolidace veřejných financí ČR tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 % HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Navíc jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což je podle rady nezodpovědné. Konsolidaci nebude možné uskutečnit pouze omezováním veřejných výdajů a bude nutné i významně zvýšit zdanění. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada (NRR) zveřejnila.

"Ministerstvo financí navrhuje deficit státního rozpočtu pro rok 2022 ve výši 390 miliard a pro následující dva roky počítá s deficity 370 a 343 miliard Kč. To při očekávání mírně přebytkového nebo vyrovnaného hospodaření dalších součástí veřejných rozpočtů povede k meziročnímu zlepšování strukturálního salda o 0,5 % HDP, tedy pouze v minimálním rozsahu vyžadovaném aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. NRR se však domnívá, že vzhledem k očekávanému ekonomickému oživení a vysoké dynamice růstu dluhové kvóty je toto tempo nedostatečné," uvedla rada.

Navíc jsou podle rady přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již problém veřejných financí. Jako příklad rada uvedla plánované zvýšení přídavků na děti s dopadem 4,5 miliardy korun a navýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě u daně z příjmů fyzických osob s výpadkem 2,1 miliardy korun nebo růst důchodů nad plánovanou zákonnou valorizaci. "NRR považuje tyto kroky v současné situaci veřejných rozpočtů za nezodpovědné," uvedla rada.

Rada zároveň upozornila, že podle mezinárodního srovnání je uvolnění rozpočtové politiky v Česku příliš masivní. "Mezinárodní měnový fond ve svém aktuálním ekonomickém výhledu predikuje, že pouze šest zemí EU v roce 2021 prohloubí svůj deficit ve srovnání s rokem předchozím. Jednou z těchto zemí je i ČR, přičemž rozsah zhoršení bude druhé nejvyšší po Estonsku. Pro rok 2022 je již pro všechny země EU kromě ČR a Estonska oproti roku 2020 očekáván nižší deficit veřejných financí," uvedla rada. V roce 2023 pak podle rady je výhled deficitu českých veřejných financí 5,6 % HDP po Rumunsku druhý nejvyšší deficit v rámci EU. "Toto pořadí si ČR udrží i v letech 2024 až 2026," upozornila rada.

Konsolidaci veřejných financí, která by měla za cíl snížit strukturální deficit k jednomu procentu HDP, nebude přitom možné provést podle rady jen omezováním veřejných výdajů. "Bude nutné přistoupit i k ne nevýznamnému zvýšení daňové zátěže, a to ať už v podobě zvyšování daňových sazeb, nebo úpravou jiných konstrukčních prvků daně," uvedla rada. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Podle dubnové prognózy MF letos stoupne na 6,5 % z loňských 2,7 % HDP.

Uvažované rušení daňových výjimek, o kterém mluví ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle rady jen povede ke zvyšování daňové zátěže. "Redukce různých osvobození od daně, odpočtů od základu daně, slev a dalších konstrukčních prvků v důsledku zvyšuje průměrnou daňovou sazbu, a to buď všeobecně, nebo pro specifické skupiny poplatníků. Dále je nutné uvést, že rozsah daňových výdajů ve veřejných rozpočtech je sice na první pohled značný, ale vesměs se jedná o prvky plnící důležité sociální a stimulační funkce," upozornila NRR.

Veřejné finance letos skončí podle odhadů ministerstva financí ve schodku 8,8 % HDP. Loni deficit veřejných financí činil 6,2 % HDP. Podle rady to znamená zhoršení strukturálního deficitu, který je očištěný o vliv hospodářského cyklu bilance, a nárůst dluhové kvóty. Zároveň podle dubnových odhadů ministerstva financí by měl celkový veřejný dluh stoupnout z loňských 38,1 % HDP na letošních 44,8 % HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 % HDP. V roce 2024 by se zadlužení Česka mělo podle plánů MF dostat na 52,8 % HDP.

Rada zároveň odhadla, že by měla zpomalovat rychlost růstu schodku státního rozpočtu v letošním roce. Ten ke konci května stoupl na 255 miliard korun. Pomoci by tomu mělo oživení ekonomiky, s tím související lepší výběr daní a útlum programů na podporu ekonomiky. Jednorázová opatření jednoznačně spojená s epidemií ale podle rady přispěla ke schodku pouze kolem 60 miliard korun.

Schillerová: Chystaná konsolidace je přiměřená

Chystaná konsolidace veřejných financí je přiměřená a umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu. V reakci na čtvrteční zprávu Národní rozpočtové rady to uvedla Alena Schillerová.

Výpočty rady ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Navíc jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což je podle rady nezodpovědné. Konsolidaci nebude možné uskutečnit pouze omezováním veřejných výdajů a bude nutné i významně zvýšit zdanění, upozornila rada.

"Jsem přesvědčena, že tempo konsolidace je zcela přiměřené a umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu. Tento postup je plně v souladu s nejnovějšími doporučeními respektovaných makroekonomických světových pracovišť, jako je OECD nebo Evropská komise, které apelují právě na nutnost neunáhlené konsolidace, která neohrozí křehký hospodářský růst," uvedla Schillerová. "Skutečné tempo konsolidace se bude samozřejmě odvíjet od rozhodnutí budoucí vlády, která vzejde z říjnových voleb," řekla také.

Podle ní úřad plánuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále Schillerová plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

Podle pravidel EU by se za standardní situace neměly dostat veřejné finance do deficitu hlubšího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 % HDP. Pravidla ovšem Evropská komise ponechala kvůli pandemii uvolněná ještě po celý rok 2022.

Zdroj:
ČTK
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat

Videotéka

24. 6. 2021 12:21
Štěpán Pírko (Bohemian Empire): Inflace má dlouhodobé důvody být vyšší, zahýbat to může nejen…
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Ocenění
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat
23. 6. 2021 12:11
Siuda (Conseq IM): V portfoliích výrazně podvažujeme akcie, hlavně ty americké. Střední Evropa se…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Alokace investic
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Emerging markets
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
22. 6. 2021 22:48
Ronald Schubert (WOOD & Company): Trhy jsou na maximu, investoři se Fedu "nebojí". Dlouhodobě vidím…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
22. 6. 2021 10:01
Novák (AKCENTA CZ): Koruna letos může atakovat maxima z roku 2020
Česká koruna
Přestat sledovat
EUR/CZK
Přestat sledovat
Forex (FX)
Přestat sledovat