ČNB na květnovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu na 5,75 %, zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 5,75 %. Důvodem růstu sazby je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy vyhlídky, že inflace nadále rychle poroste. Základní sazba je nyní na nejvyšší úrovni od září 1999. V nové prognóze centrální banka výrazně zhoršila odhad letošního růstu tuzemského HDP.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, banka zvýšila o 75 bazických bodů na 4,75 % a lombardní sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, posunula z 6 % na 6,75 %.
Trh čekal, že ČNB sazbu v květnu zvýší jen o půl procentního bodu. "Rozhodnutí ČNB tak bylo pro trh překvapením, na což zareagovala koruna posílením pod 24,60 EUR/CZK," upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
"Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. ČNB ale podle všeho stále považuje za prioritní boj s inflací a neobává se přílišného zpomalení reálné ekonomiky," uvedl Seidler. "Květnový růst sazeb již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se o inflaci příštího roku. Letos inflace setrvá nad 10% hranicí po celý rok, vrcholu by mohla dosáhnout v polovině roku, a to kolem 15 %. Výhledy jsou však nyní velmi nejisté a budou do velké míry záležet na dalším vývoji válečného konfliktu a na energetickém trhu," dodal ekonom.
"Úrokové sazby ČNB jsou podle mého názoru blízko vrcholu. Základní sazba může na úrovni 5,75 % delší dobu setrvat, její případné zvýšení na červnovém zasedání by mělo být mírné, s pomyslným zaokrouhlením na šest procent," míní hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
"Na první pohled se to může zdát jako boj s větrnými mlýny - centrální banka zvyšuje úrokové sazby, ale inflace dále sílí -, nicméně vliv přísnější měnové politiky se zatím v inflaci nestačil projevit," upozorňuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. "Očekává se, že inflace bude nadále růst, z toho důvodu není další zvyšování sazeb nereálné," odhadl pak obchodní ředitel společnosti Ebury pro Česko a Slovensko Tomáš Kudla.
ČNB zhoršila odhad letošního vývoje ekonomiky, čeká inflaci přes 13 %
V nové prognóze Česká národní banka zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej naopak mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 % a příští rok o 3,6 %. V únorové prognóze počítala letos s růstem o 3 % a příští rok o 3,4 %.
"Růst HDP během letošního roku výrazně zpomalí a v druhé polovině roku ekonomická aktivita dokonce meziročně mírně klesne. K tomu výrazně přispěje útlum spotřeby domácností, fixních investic i vývozu. V příštím roce ekonomický růst ožije," uvedl na tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 %, v únoru to bylo 8,5 %. Příští rok by inflace měla podle odhadu banky klesnout na 4,1 %, v únoru počítala ČNB s 2,3 %. Během letošního roku se podle měnové autority inflace přiblíží až k 15 %.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s průměrným kurzem koruny 24,20 EUR/CZK. Příští rok předpokládá průměrný kurz 24,30 EUR/CZK. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 EUR/CZK a pro příští rok 23,90 EUR/CZK. Posílení koruny bude podle Rusnoka bránit sentiment finančních trhů v souvislosti s válkou na Ukrajině a potížemi v mezinárodním obchodě.
Rizika a nejistoty nové prognózy označila rada ČNB jako výrazné a působící proti inflaci i ve prospěch inflace. Jako proinflační rizika banka označila vyšší než očekávané ceny energetických surovin, hrozbu ukotvenosti inflačních očekávání a s tím spojené riziko vyššího růstu cen a mezd ve střednědobém horizontu. Jako protiinflační rizika vidí ČNB silnější než očekávané negativní dopady do poptávky kvůli válce na Ukrajině. Nejistotami jsou podle banky další vývoj války, budoucí nastavení měnové politiky v zahraničí a délka trvání problémů v globálních dodavatelských řetězcích.
Ministerstvo financí v dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 % z lednových 3,1 %. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 %. V lednu počítal resort pro letošní rok s inflací 8,5 %.
Rusnok: ČNB zvýšila sazby méně, než očekává v základním scénáři prognóza
Čtvrteční zvýšení úrokových sazeb ČNB bylo méně výrazné, než s jakým počítá její základní scénář nové prognózy. Pro rozhodnutí byl využit alternativní scénář nové prognózy se vzdálenějším horizontem měnové politiky. Ten odhlíží od vývoje inflace, který je pod bezprostředním vlivem silných vnějších cenových šoků, které se projeví v inflaci v horizontu do jednoho až 1,5 roku, upozornil také Rusnok.
Guvernér zároveň uvedl, že na dalších měnových zasedáních může rada ČNB přistoupit k dalšímu zpřísnění měnové politiky. Alternativní scénář podle Rusnoka posouvá horizont měnové politiky o jedno až dvě čtvrtletí. "To nám umožní zvyšovat sazby mírněji. Ale nemělo by to být pravidlem do budoucna," upozornil.
"Zvýšení úrokových sazeb je proti základnímu scénáři mírnější, protože zohledňuje extrémní vnější nákladové tlaky stojící za zrychlením inflace v letošním roce a mimořádně vysoké nejistoty a rizika prognózy," uvedl Rusnok. Zároveň je ale podle něj současné zvýšení sazeb větší, než doporučuje alternativní scénář.
"Nižší úrokové sazby společně se slabším kurzem vedou k vyšší inflaci než v základním scénáři. Inflace ale i v této simulaci klesne v roce 2023 na jednociferné hodnoty, i když návrat k dvouprocentnímu cíli se odkládá až do roku 2024," dodal Rusnok.
"Tisková konference ČNB po květnovém měnovém jednání bude pro trh poměrně obtížně interpretovatelná," upozornil Jakub Seidler. Další zvýšení sazeb na příštím jednání je ovšem podle něj pravděpodobné. Další směřování politiky ČNB mohou ovlivnit i personální změny ve vedení ČNB, na které je tak potřeba počkat, podotkl. Rusnokovi v červnu končí druhý mandát a znovu kandidovat nemůže.
Meziroční inflace v Česku v březnu vystoupila na 12,7 %
ČNB začala úrokové sazby zvyšovat loni v červnu, a spolu s maďarskou centrální bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky po pandemii covidu-19. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také další centrální banky.
Meziroční spotřebitelská inflace v Česku v březnu stoupla na 12,7 % z únorových 11,1 %. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 %. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, jejichž ceny byly v březnu o polovinu vyšší než před rokem. Dále výrazně vzrostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 %.
Analytici: Zvýšení sazeb ČNB prodraží hypotéky, dosáhne na ně méně lidí
Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí. Zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Shodují se na tom experti oslovení ČTK.
"Další růst úroků zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Do problémů se mohou dostat lidé, kteří se chystají refinancovat hypotéky. Vlivem vyšších úrokových sazeb se jim zvýší měsíční splátky," upozornil analytik BH Securities Štěpán Křeček. Rovněž se podle něj prodraží financování státního dluhu, který v koronavirové době výrazně narostl.
Další zdražení peněz spolu se stále se zvyšujícími cenami energií znemožní spoustě Čechů dosáhnout na pořízení si vlastního bydlení, doplnil Tomáš Kudla z Ebury. U lidí po vysoké škole, do 30 let věku by podle něj mohlo jít až o 70% podíl.
Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 % odhadní ceny nemovitosti při fixaci na tři roky a splatnosti 25 let za poslední měsíc vzrostla podle analytika Fincentrum & Swiss Life Select Jiřího Sýkory o více než 900 korun. Od letošního ledna to bylo až o téměř 2 400 korun a od loňského června o téměř 5 500 korun.
"Navyšování úrokových sazeb ČNB představuje pro řadu firem zvyšování nákladů na financování, zejména pak pro menší firmy, a v aktuální ekonomické situaci ani firmám nepomáhá," okomentoval rozhodnutí analytik Svazu průmyslu Bohuslav Čížek. Úrokové sazby v případě nových úvěrů nefinančním podnikům za březen dosáhly 6,15 %, což je nejvíce v historii měření statistik ČNB od roku 2004. "Nyní je jasné, že dále porostou," poznamenal.
Zvýšení sazeb ČNB zvýší i úročení vkladů. Například TRINITY BANK okamžitě po rozhodnutí ČNB oznámila zvýšení úročení vkladů až na 5,08 %. Tato sazba je ale jen pro vklady do 400 000 Kč Kč s roční fixací. Ani tyto úroky však kvůli vysoké inflaci nepřinesou reálné výnosy.
Zdroj: ČNB, ČTK