ECB na červencovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky, slibuje dlouhodobější podporu ekonomiky

Na konci loňského roku ECB navýšila objem nouzového programu skupování aktiv (PEPP) o 500 miliard eur na 1,85 bilionu eur. Nákupy aktiv mají pokračovat flexibilně podle aktuálních potřeb přinejmenším do konce března 2022. Reinvestice prostředků v rámci PEPP mají pokračovat minimálně do konce roku 2023.

Nákupy aktiv v rámci programu APP mají pokračovat měsíčním tempem 20 miliard eur. Nákupy v rámci APP nejsou časově omezené, centrální banka jen zopakovala, že skončí krátce před začátkem cyklu zvyšování sazeb. Reinvestování prostředků v tomto programu má probíhat i po začátku růstu úrokových sazeb.

Pokračovat bude ECB také v programu TLTRO III, jehož úkolem je cílené dodávání likvidity evropským komerčním bankám, které díky němu mají posílit úvěrování firem i domácností. Trvání TLTRO III bylo v prosinci prodlouženo o 12 měsíců do června 2022, mezi červnem a prosincem 2021 proběhnou navíc tři dodatečné operace.

Tisková konference Christine Lagardeové

Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci zdůraznila odhodlání centrální banky pokračovat v podpůrné politice. Řekla, že zotavení je na správné cestě, ale uvedla, že nakažlivější varianta koronaviru delta na něj nadále vrhá stín. Zvláště varovala před možnými dopady na turismus a pohostinství.

Lagardeová se vyjádřila také k inflaci, která v eurozóně v červnu klesla na 1,9 % z květnových dvou procent. "Naše měnověpolitická opatření, včetně naší upravené strategie, pomohou ekonomice přejít k solidnímu oživení a nakonec přivedou inflaci k našemu 2% cíli." Dodala, že shoda na novém přístupu k úrokovým sazbám nebyla v radě guvernérů jednomyslná, ale přesto mělo rozhodnutí za sebou "drtivou většinu".

Inflaci ECB nově cíluje na 2 %

Na začátku července ECB oznámila, že v přezkumu své měnové strategie zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na 2 %. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od něj jsou stejně nežádoucí. Dosud měla banka inflační cíl stanoven těsně pod dvěma procenty, což bylo podle některých analytiků zavádějící.

První revize strategie ECB od roku 2003 je jednou z priorit guvernérky centrální banky Christine Lagardeové od jejího nástupu do funkce na konci roku 2019. Je to zatím největší revize strategie této nejvlivnější evropské finanční instituce, která určuje měnovou politiku 19 zemí používajících společnou evropskou měnu. Na přezkumu strategie banka pracovala 18 měsíců. Analytici rozhodnutí o inflaci obecně očekávali, protože bankéři změnu naznačovali. Předchozí formulace, která zněla "pod dvěma procenty, ale blízko nich", podle části analytiků vytvářela dojem, že ECB se spíše než poklesu obává růstu cen nad cíl.

Úrokové sazby mají podle vyjádření zveřejněného po konci červencového zasedání zůstat na současné či nižší úrovni do doby, než bude banka přesvědčena, že bylo udržitelně dosaženo inflace na úrovni 2 %. ECB přitom uvedla, že úroky nezvýší, dokud neuvidí, že inflace dosáhla 2% cíle s dostatečným předstihem před koncem jejího projekčního horizontu a že na něm setrvá. Dříve ECB uváděla, že nechá úroky na současné úrovni, dokud nebude spokojena s tím, že se inflační očekávání přibližují k jejímu cíli.

Zlepšený červnový ekonomický výhled

ECB podle červnové prognózy předpokládá, že hrubý domácí produkt eurozóny se v letošním roce zvýší o 4,6 %, v březnu letošní růst odhadovala pouze na 4 %. Odhad hospodářského růstu pro příští rok v červnu banka zlepšila na 4,7 % z dříve předpokládaných 4,1 %.

Banka přikročila rovněž ke zvýšení odhadu růstu spotřebitelských cen, a to zejména kvůli stoupajícím cenám komodit. V letošním roce by inflace v eurozóně podle její nové prognózy měla dosáhnout v průměru 1,9 %, v příštím roce by pak měla činit 1,5 %.

V prvním čtvrtletí ekonomika eurozóny spadla do recese

Ekonomika eurozóny se v prvním čtvrtletí snížila proti předchozímu kvartálu o 0,3 % poté, co ve čtvrtém čtvrtletí pokles činil 0,6 %. Technicky se tak dostala do recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Na hospodářství má stále značný vliv pandemie nemoci covid-19. Ta sice ustupuje, na začátku roku však řada evropských zemí kvůli přechodnému zhoršení situace ještě zpřísnila protipandemická opatření, což znamenalo především uzávěry.

Výrazný propad kvůli pandemii ekonomika zaznamenala už loni ve druhém čtvrtletí, po němž se dostavil stejně výrazný hospodářský vzestup ve čtvrtletí třetím. Konec loňského a začátek letošního roku už se ale nesly ve znamení obnoveného útlumu. V meziročním srovnání klesla ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí o 1,3 % po poklesu o 4,7 % v závěru loňského roku.

Míra inflace v eurozóně v červnu klesla na 1,9 % z květnových 2 %, a snížila se tak poprvé po devíti měsících. V celé Evropské unii míra inflace klesla na 2,2 % z květnových 2,3 %. Nejvíce v červnu vzrostly ceny energií. Stouply i ceny služeb, jídla, alkoholu a tabáku. Před rokem, tedy v červnu 2020, byla míra inflace v eurozóně 0,3 % a v celé EU 0,8 %. Proti květnu se ceny v eurozóně zvýšily o 0,3 % a v celé EU o 0,2 %.