Rusnokova vláda důvěru nezískala. Koalice se 101 poslanci ale neexistuje, ve hře jsou opět předčasné volby

Předčasné volby se tak jeví jako pravděpodobná varianta. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek ještě před hlasováním prohlásil, že v případě neexistence koalice se 101 poslanci podá TOP 09 návrh na svolání mimořádné schůze o rozpuštění Sněmovny. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík oznámil, že klub předčasné volby podpoří. Rozpuštění Sněmovny podpoří i KSČM.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka vzápětí řekl, že by si političtí lídři měli ujasnit, co je potřeba udělat do konce volebního období. I podle Sobotky jsou nejlepším řešením předčasné volby. Vládu strana dle něj podpořila s nadějí na vyšší pravděpodobnost rozpuštění Sněmovny. Ve čtvrtek ČSSD podá návrh na rozpuštění Sněmovny a bude usilovat o stanovení co nejbližšího termínu mimořádné schůze. "Pokud vše půjde podle plánu, mohly by se volby uskutečnit v říjnu letošního roku," řekl Sobotka.

Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová na čtvrtek 9 hodin svolala vedení Poslanecké sněmovny, v 11 hodin se Sněmovna znovu sejde a bude pokračovat v jednání.

Rusnokův kabinet bude zatím vládnout dál. Již během dne Zeman řekl, že novou vládu nejmenuje, dokud nebude ukončeno vyšetřování kauzy Nagyová. To má být podle něj uzavřeno v řádu týdnů. Designovaný premiér Jiří Rusnok oznámil, že neprodleně podá do rukou prezidenta demisi a bude pokračovat ve správě země.

Pravicová koalice při hlasování neuhlídala všechny své poslance. Poslanci ODS Tomáš Úlehla, Radim Fiala a Jan Florián opustili před hlasováním jednací sál. Když se zprávu dozvěděla šéfka LIDEM Karolína Peake, prohlásila, že dohoda o koaliční stojedničce už neplatí. Sama pak na protest také odešla ze sněmovny, i když její straničtí kolegové hlasovali proti Rusnokovu kabinetu.

Podle Martina Lobotky, analytika z České spořitelny, je velmi pravděpodobné, že volby proběhnou na podzim a dle průzkumu veřejného mínění v nich bude úspěšná levice. Podle agentury SANEP by koalice ČSSD, KSČM A SPOZ dokonce mohla disponovat ústavní většinou.

"Jednou z věcí, která by velké levicové koalici ČSSD-KSČM mohla bránit, je nechuť části ČSSD otevřeně se podílet na vládě s KSČM (to je součástí Bohumínského usnesení z roku 1995, které spolupráci s KSČM zakazuje). Hlad ČSSD po moci je ale dostatečně velký na to, aby se část strany mohla pokusit toto omezení zrušit, omezit či obejít," domnívá se Lobotka.

"Ačkoli možností je mnoho a povolební vyjednávání budou určitě zajímavá, nejpravděpodobnějším výsledkem je levicová koalice vedená ČSSD s otevřenou nebo tichou podporou KSČM. V takovém případě se dá čekat splnění několika slibů ČSSD: progresivní zdanění a kompletní zrušení rovné daně, změna režimu zdaňování živnostníků, speciální daně z příjmů pro některé sektory (banky, mobilní operátoři, energetické společnosti) a vyšší daně pro firmy obecně (21 % z 19 % nyní). Rovněž bude pravděpodobně politicky nutné uskutečnit i něco z mnohem extrémnějšího programu KSČM. Bezprostředním dopadem předčasných voleb je to, že ČR bude nejspíše mít začátkem roku 2014 rozpočtové provizorium. Vzhledem k likviditní rezervě státu a deficitu to však není problém," dodává Lobotka.