ČNB na červnovém zasedání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 %, dva členové bankovní rady žádali mírnější uvolnění měnové politiky
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 %. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od začátku dubna 2022. Analytici před jednáním bankovní rady uváděli, že existují argumenty pro snížení sazby o půl, ale i jen o čtvrt procentního bodu. Pro mírnější uvolnění měnové politiky byli dva členové rady.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 5,75 %. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 3,75 %.
Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 %. Předtím byla sazba rok a půl v neměnné výši 7,00 %. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k jejich zredukování o půl procentního bodu. V březnu a v květnu pak tento krok zopakovala.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dostupnější půjčky na bydlení. Zároveň ale při nižších úrocích klesá zhodnocení vkladů na bankovních účtech.
Analytici: Rozhodnutí snížit sazby o půl procentního bodu finanční trh mírně překvapilo
Rozhodnutí České národní banky snížit úrokové sazby o půl procentního bodu podle analytiků finanční trh mírně překvapilo. Koruna zareagovala vůči euru výrazným oslabením, když bezprostředně po oznámení nového nastavení sazeb vystoupila nad 25 EUR/CZK. Několik minut po zveřejnění rozhodnutí část ztrát smazala a pohybovala se kolem 24,97 EUR/CZK.
"Snížení 2týdenní repo sazby o půl procentního bodu je výraznější, než čekal finanční trh, který převážně počítal s tím, že bankovní rada sníží úroky jen o čtvrt procentního bodu," uvedl analytik v Generali Investments Radomír Jáč. Opětovné snížení sazeb o půl procentního bodu nicméně podle něj není úplným překvapením. Představitelé bankovní rady tuto možnost připouštěli, argumentem je například vývoj kurzu koruny či klesající jádrová inflace.
"Zřejmě zvítězil názor, že i při takto razantním snížení sazeb zůstane měnová politika dostatečně restriktivní, a to i ve světle přetrvávající vysoké inflace ve službách a rychleji rostoucích mezd," upozornil analytik z Banky Creditas Petr Dufek. A jak je vidět, ke zbrzdění postupu podle něj nepomohlo ani červnové oslabení koruny.
Snížení sazeb o půl procentního bodu reflektuje potřebu podpořit ekonomiku, která zůstává poměrně zranitelná, míní obchodní ředitel společnosti Ebury pro ČR Tomáš Kudla. Nedávný růst mezd a další ekonomické údaje naopak naznačují opatrnost, avšak dřívější posílení koruny a další faktory vedly podle něj ČNB k zachování tempa uvolňování měnové politiky.
Z pohledu analytika ve společnosti CYRRUS Víta Hradila se ČNB zachovala pochopitelně, když si ze dvou podobných možností vybrala tu odvážnější. Úroky v Česku podle něj nadále působí restriktivně. Pokud by se přesto v blízké době ukázalo, že inflace není dosud definitivně poražena, má ČNB možnost kdykoli pokles sazeb zastavit, v krajním případě i zvrátit, uvedl. Česká ekonomika ovšem momentálně potřebuje vzpruhu a levnější úvěry jí mohou pomoci, doplnil.
Podle analytika z Deloitte Davida Marka je nyní ČNB víceméně v souladu se svou platnou prognózou. "Ve srovnání s naším modelem je ovšem stále se snižováním úrokových sazeb asi o 50 bazických bodů pozadu," poznamenal.
Dva členové bankovní rady chtěli mírnější snížení sazeb
Dva ze sedmi členů bankovní rady chtěli snížit základní úrokovou sazbu pouze o čtvrt procentního bodu, většina se ale přiklonila k dvojnásobnému poklesu. Novinářům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil také, že bankovní rada vidí v ekonomice mírně proinflační rizika. V budoucnu bude podle něj ČNB ke snižování sazeb přistupovat opatrně a je pravděpodobné, že v budoucnu tempo snižování sazeb zmírní nebo uvolňování měnové politiky pozastaví.
Michl zdůraznil, že boj s inflací nekončí a bankovní rada bude pokračovat v přísné měnové politice, aby se inflace stabilizovala poblíž 2% cíle. V květnu byla meziroční inflace 2,6 %.
Aktuální sazby jsou podle Michla stále výrazně restriktivní a přesahují současnou i očekávanou inflaci. Na dalších jednáních bude centrální banka vyhodnocovat nové údaje o vývoji ekonomiky a na jejich základě se rozhodne o dalších krocích. "Je více pravděpodobné, že dalším krokem bude buď snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, nebo zastavení snižování sazeb. Necháváme si všechny možnosti otevřené," řekl guvernér.
K tomu, na jaké úrovni úrokové sazby budou na konci letošního roku, se Michl nechtěl vyjadřovat. Podle něj o tom nyní bankovní rada nediskutovala a žádný cíl v tomto směru nastavený nemá. V budoucnu se bude rozhodovat podle aktuálního ekonomického vývoje. Finanční trh v současnosti odhaduje, že ke konci roku bude základní úroková sazba v blízkosti čtyř procent.
Za jedno z rizik působících ve směru vyšší inflace Michl označil zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Zároveň ovšem bankovní rada konstatovala, že přes 7% růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí nevzniká mzdově-inflační spirála. Dalšími proinflačními riziky jsou podle guvernéra vyšší setrvačnost růstu cen služeb a oživení úvěrové aktivity na realitním trhu.
Hlavní ekonom v Patria Finance Jan Bureš proto míní, že na dalších zasedáních bude ČNB snižovat sazby už po čtvrtbodových krocích a na konci roku 2024 si vybere pauzu. Jejím důvodem může být skutečnost, že sazby už budou relativně nízko na čtyřech procentech a inflace bude mířit naopak výše. Navíc bude panovat nejistota ohledně lednového přecenění a kratší pauza se může logicky nabízet, podotkl.
Tisková konference Aleše Michla
Snížení sazeb nemusí hned zlevnit hypotéky
Rozhodnutí snížit úrokové sazby o půl procentního bodu nemusí bezprostředně zlevnit hypotéky, shodli se analytici oslovení ČTK. Naopak úročení vkladů podle nich zřejmě klesne výrazněji.
"Jakkoliv platí, že nastavení klíčových úrokových sazeb je pro ekonomiku jedním z nejdůležitějších parametrů, zároveň platí, že cena hypotečních úvěrů si v posledních několika měsících žije trochu vlastním životem," řekl místopředseda společnosti Gepard Finance David Eim. Sazby hypoték podle něj víceméně stagnují a navzdory předchozím snížením klíčových úrokových sazeb setrvávají kolem pěti procent. Nemyslí si tedy, že nynější snížení sazeb na tom něco změní.
"Banky se při určování sazeb hypotečních úvěrů řídí jinými ukazateli," doplnil analytik z OVB Allfinanz Michael Opočenský. U nich poslední dobou ke snižování nedochází a ceny zdrojů kolísají. "Paradoxně tak můžeme být svědky situace, kdy některé banky sazby hypoték zvýšily. Obecně ale můžeme pozorovat trend, kdy banky spíše vyčkávají a vyhlíží termín 1. září, kdy jim legislativa dovolí částečně promítnout do vyčíslení náklady vzniklé při splacení úvěrů mimo období fixace, které dnes promítají do sazby v podobě takzvané opční prémie," dodal.
"Dá se spekulovat, že velké banky budou chtít současné sazby podržet až do 1. září, kdy vejde v platnost novela zákona o spotřebitelském úvěru," souhlasí hypoteční analytička v Sirius Finance Lucie Drásalová. Podle ní po tomto termínu začnou konečné sazby komerčních bank klesat rychleji. "Stále jsem přesvědčená, že letošní rok budeme uzavírat se sazbami kolem 4,25 %," odhadla.
Mnoha klientům letos končí fixace nízkých sazeb kolem dvou procent, banky se s výrazným snížením sazeb nehrnou, a tudíž snižování nelze ani nyní očekávat, doplnila specialistka z FinGO Jana Vaisová. Bude záležet opět na ceně peněz na mezibankovním trhu, která je stále výrazně vyšší než před třemi měsíci, upozornil hypoteční specialista z Bidli Daniel Horňák. Na co to bude mít okamžitý vliv, jsou podle něj úrokové sazby na spořicích účtech. Lidé tedy budou mít daleko větší motivaci peníze uložit jinam, což mohou být samozřejmě opět nemovitosti, poznamenal.
Květnová prognóza ČNB: Ekonomika ČR letos přidá 1,4 %
V prognóze zveřejněné po konci květnového jednání ČNB zlepšila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt letos podle ní vzroste o 1,4 %, zatímco únorová prognóza čekala růst jen o 0,6 %. Příští rok by tempo růstu HDP mělo stoupnout na 2,7 %, v únorové prognóze odhadovala ČNB růst na 2,4 %.
Odhad letošní inflace ČNB v květnu snížila na 2,3 % z únorových 2,6 %. Pro příští rok pak ČNB potvrdila únorový odhad, když za celý rok stále očekává růst spotřebitelských cen na úrovni svého 2% cíle.
Odhad letošního průměrného kurzu koruny k euru ČNB v květnu upravila na 25,10 EUR/CZK, v únoru čekala 24,60 EUR/CZK. V příštím roce čeká ČNB mírné posílení koruny na průměrný kurz 24,80 EUR/CZK.
Zdroj: ČTK