ECB snížila depozitní sazbu na 3 %, v nové prognóze čeká slabší růst HDP a nižší inflaci

Ekonomové snížení úrokových sazeb téměř jednomyslně předpovídali. Mnozí však připouštěli, že vzhledem ke zhoršujícímu se výhledu růstu ekonomiky by bylo opodstatněné i výraznější uvolnění měnové politiky. Lagardeová připustila, že se objevila i diskuze o snížení o půl procentního bodu, konsenzus však byl jen pro 25 bazických bodů. Z prohlášení zveřejněného na závěr zasedání ECB vypustila vyjádření, že bude měnovou politiku udržovat "dostatečně restriktivní".

V letošním roce snížila ECB sazby už počtvrté. Vedle inflace má na vývoj hospodářství vliv i politická nejistota, zejména ve Francii a v Německu, což jsou zároveň dvě největší ekonomiky eurozóny. K tomu se podle analytiků přidává nervozita kolem obchodních vztahů se Spojenými státy. Zvolený americký prezident Donald Trump totiž avizoval, že zavede cla na veškerý dovoz do USA.

ECB - úrokové sazby (v %), zdroj: tradingeconomics.com

"Snížení sazeb není pro trh překvapením," řekl analytik z XTB Tomáš Cverna. Hlavním tématem pro ECB je podle něj vývoj ekonomiky, banka měnovou politiku uvolnila v reakci na slabší aktivitu v rámci evropské, převážně pak německé ekonomiky. "Inflace je podle prognózy zkrocena, což otevírá prostor pro případnou podporu ekonomiky v podobě dalšího snižování sazeb na příštích zasedáních," dodal Cverna.

Tisková konference Christine Lagardeové

Podle nové makroekonomické prognózy ECB nyní počítá se slabším hospodářským růstem než podle zářijového výhledu. Pro letošní rok čeká růst ekonomiky eurozóny o 0,7 % (říjnová prognóza +0,8 %), příští rok o 1,1 % (říjnová prognóza: +1,3 %) a v roce 2026 o 1,4 % (říjnová prognóza: +1,5 %). V roce 2027 už ale ECB znovu očekává mírné zpomalení růstu a předpokládá, že hrubý domácí produkt se zvýší jen o 1,3 %.

Inflace podle ECB letos bude činit 2,4 % (říjnová prognóza: 2,5 %), příští rok sestoupí na 2,1 % (říjnová prognóza: 2,2 %) a v roce 2026 bude 1,9 % (proti říjnové prognóze beze změny). V roce 2027 by se pak měla zvýšit na 2,1 %.

ECB - makroekonomický výhled, zdroj: ECB

ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 %, nyní už je však zpět blízko 2% cíle. V listopadu se meziročně spotřebitelské ceny zvýšily o 2,3 % po 2% růstu v říjnu.

Eurozóna - meziroční inflace (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Hlavní úroková sazba je sazba, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tedy, kolik budou muset banky platit za půjčení peněz od ECB. Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Ačkoli depozitní sazba není v eurozóně sazbou hlavní, pro měnové operace ECB je teď určující.

Komentář expertů z XTB

Hrubý domácí produkt eurozóny v třetím čtvrtletí v souladu s očekáváním meziročně vzrostl o 0,9 %, proti předchozím třem měsícům ekonomika přidala 0,4 %. Dlouhodobý průměr meziročního růstu HDP v eurozóně od roku 1995 činí 1,61 %. Nejvyšší hodnoty dosáhl růst HDP v druhém čtvrtletí roku 2021 (+15,2 %), což bylo spojeno s obnovou po pandemii covidu-19. Naopak rekordní propad byl zaznamenán v druhém čtvrtletí roku 2020 během vrcholu pandemické krize (-13,9 %).

Tempo meziročního růstu HDP eurozóny (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Zdroj: ECB, CNBC, ČTK, Reuters